Základy českého knihtisku nebyly v Praze, ale v Plzni. Stejně za to ale mohli Pražáci!

6.7.2022
Jaroslav Svoboda

Když se řekne knihtisk a ještě k tomu v naší domovině, každému přijde patrně na mysl automaticky Praha. Matička Praha, která byla od pradávna sídlem českých králů a zároveň díky univerzitě i centrem české vzdělanosti a průmyslu. Ovšem první housle v rozvoji knihtisku hrála v 15. století západočeská metropole.

Píše se 26. duben 1476 a neznámý tiskař vydal latinskou příručku s názvem Statuta synodalia Arnesti, kterou pro potřeby kněžstva sepsal ve 14. století pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Jde o první známý český tisk, který je zároveň časově přesně určitelný. Co je na něm ještě zajímavého je fakt, že i přesto, že ho připravil zmíněný pražský arcibiskup, nevyšel v Praze, ale v Plzni.

I přes svou nepravdivost vydržela Hájkova kronika tři století, překonal ji až Palacký

K uvedenému je však potřeba dodat, že ve stejné době vyšla i Kronika trojánská, ovšem, o době jejího vzniku jako nejstaršího tisku se dosud vedou spory, obecně bývá datována do roku 1468, ale pravost tohoto tvrzení se nedá dokázat.

Do roku 1500 pak v Čechách vzniklo nejméně 44 tisků, a to hlavně v češtině. Pouze 5 jich bylo latinsky. Jak se však dostalo k tomu, že většina z nich byla vydávána právě v Plzni? Jak se vůbec západočeská metropole stala hlavním městem knihtisku v Čechách? Může za to pražská kapitula, která tam nalezla svůj dočasný azyl a tak se i vydané tisky tiskly v jejím okruhu.

Zaměstnancem kurýrní služby byl i známý Buffalo Bill, celou Ameriku pokořili kurýři před více než 160 lety

V roce 1484 dále vydal potulný tiskař Johann Alacraw kalednář na rok 1485, tzv. „minuci“. Autorem kalendáře byl pražský mistr Vavřinec z Rokycan.

Od roku 1487 se nový způsob šíření informací zabydlel v Praze, kde se mu věnovaly nejméně tři tiskárny. Do Plzně se knihtisk vrátil roku 1498. Zasloužil se o to Mikuláš Štětina Bakalář, místní měšťan slovenského původu a absolvent univerzity v Krakově.

Na Moravě již od roku 1486 působila tiskárna Konrada Stahela z Blaubeurenu a Matthiase Preinleina z Ulmu, která pracovala zprvu v Brně a od roku 1499 v Olomouci. Většina z jejích 23 tisků byla psána latinsky a určena katolickému kléru. Nejvýznamnějším z nich je Uherská kronika od Johannesa Thurócze.

Zdroj: Kronika Českých zemí 1471-1680, Lidové noviny


Témata:

Nepřehlédněte