• nezarazene
  • Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • Zaniklé německé vesnice na Šumavě připomíná na své výstavě Prachatické muzeum

    15.4.2023
    Doris Drienová

    Zaniklé německé vesnice na Šumavě a poválečný odsun obyvatel připomíná nová stálá expozice, kterou otevřelo Prachatické muzeum. Z Prachaticka odešlo po roce 1945 téměř 26.000 sudetských Němců, postupně zmizelo 53 vesnic. Následky odsunu jsou v českém pohraničí patrné dodnes ekonomicky i sociálně, řekl autor expozice Jindřich Vágner. Hlavní sezonní výstavu o módě 19. století otevře muzeum 20. června.

    „Dávná minulost není zapomenutá a ovlivňuje česko-německé vztahy možná víc, než bychom chtěli. Důkazem můžou být namátkou prezidentské volby v roce 2013, kdy byla sudetská otázka znovu vytažená na světlo,“ řekl ředitel muzea Petr Berkovský.

    V sále ve druhém patře spatří lidé historii prachatického pohraničí od rozpadu habsburské monarchie v roce 1918 do přestřihání hraničních drátů na Šumavě v roce 1990. Hlavní část výstavy zpřítomňuje situaci po druhé světové válce. „Snažili jsme se ukázat, jak velký počet vesnic zanikl a jak velký byl počet obyvatel, kteří odešli, ti lidé tady pořád chybí. Vesnice zanikaly při husitských válkách, za třicetileté války, při vzniku zámku Kratochvíle, ale to se pořád pohybujeme v jednotkách vesnic. A tady najednou od roku 1946 do 1960 zaniklo 53 vesnic jen v našem okrese. V celém českém pohraničí to byly stovky sídel a tři miliony lidí, kteří ho opustili,“ řekl Vágner.

    Z Prachaticka odešlo při odsunu v 21 transportech téměř 26.000 lidí. Jižní Čechy opustilo po válce 126.602 lidí, nejvíc z okresů Prachatice a Český Krumlov. Na konci 50. let, i po nuceném dosídlení, bylo v Sudetech pořád o milion méně obyvatel než před druhou světovou válkou. „A když se podíváme na sociologická šetření, tak v českém pohraničí jsou ty největší problémy. Chybí tam kvalifikovaná síla, jsou tam sociální problémy, a to je pořád důsledek těchto změn,“ řekl Vágner. V Prachaticích bylo ve 30. letech minulého století 30 německých spolků a 21 českých.

    Lidé se dozví informace na panelech, z kronik nebo z dotykové mapy zaniklých vesnic. V sále je i kufr jako připomínka odsunu nebo boží muka s obrazem svatého Floriana. „To velmi pobožné obyvatelstvo, které na Šumavě bylo, se většinou u božích muk uklonilo a pak odcházelo z vesnice,“ řekl Vágner. Součástí výstavy je světnice, na jejíchž stěnách jsou šumavské podmalby na skle, krucifix, na stole petrolejka či hrnky.

    „Bylo mi tenkrát 15 let, když se rozšířila první zvěst, že Němci musejí odejít. Nechtěli tomu lidé uvěřit. Být vyhnán z domu, z hospodářství, z půdy a polností, to se vymykalo lidskému chápání. Nejistota a nervozita mezi obyvatelstvem rostla, když bylo dokonce slýchat, že někde jsou lidé německého jazyka vyháněni za noci a mlhy jen s tím, co mají právě na sobě,“ vzpomínal na odsun Bruno Nowotny z Nových Hutí, jak to zachytila databáze Kohoutí kříž. Jeho slova jsou na jednom z panelů v muzeu.

    Prachatické muzeum vzniklo roku 1904, sídlí v renesančním Sitterově domě. Ve sbírkách má téměř 60.000 předmětů. Nabízí pět stálých expozic, mimo jiné o zlaté solné stezce či renesanci ve městě. Cenná je sbírka střeleckých terčů. V roce 2022 navštívilo muzeum kolem 12.500 lidí, řekl Berkovský. Zřizovatelem muzea je Jihočeský kraj, na provoz letos dal příspěvek je 17,3 milionu Kč.

    Zdroj: ČTK



    Nepřehlédněte