Život se stihomamem. Slavný český básník se obával, že ho chce unést KGB

19.2.2020
Lukáš Mucha

Bohatý sirotek

Narodil se v roce 1919 v literární rodině. Jeho otcem byl významný brněnský spisovatel Lev Blatný, po němž zdědil literární talent i ambice. Ivan psal básničky již od chvíle, kdy dokázal zacházet s perem a v 10 letech je poslal do prvních soutěží. Ale krátce poté přišla první pohroma: nejprve mu zemřel otec na malárii, kterou se nakazil na frontě první světové války, a krátce nato podlehla zákeřné nemoci i jeho matka. A tak se ve 13 letech jejich jediný syn stal sirotkem, kterého dostali na starost prarodiče. V 16 letech mu zemřel i dědeček, po němž mladý básník zdědil zavedenou optickou firmu, jež ho zbavila existenčních starostí.

Vypravěč kouzelných příběhů z dětství. Ota Pavel utíkal před nemocí do vzpomínek

Respektovaný básník

Od této chvíle mohl žít jako mladý kníže: měl dostatek peněz na rozhazování, jeho domovem se staly brněnské kavárny a jedinou náplní života poezie a nekonečné rozhovory s přáteli. V pouhých 20 letech se stal respektovaným básníkem (Vítězslav Nezval ho dokonce nazval novým Rimbaudem), navíc miloval víno, bezstarostný život a ženy, jež vyhledávaly jeho společnost. Bohémskou idylu však narušila válka, která se ale dlouho odehrávala daleko od Brna. Spřátelil se s mladým filozofem Patočkou, s geniálním básníkem Jiřím Ortenem a s dalšími uměleckými osobnostmi, se kterými vstoupil do Skupiny 42.

Filozof, který se chtěl stát bohem. Ladislav Klíma provokoval názory i životním stylem

Sbohem, KSČ

Po skončení války dostaly události překotný ráz. Blatný psal, věnoval se společenskému životu a také vstoupil do Komunistické strany. Z rychlého omámení revolučními ideály ovšem zase rychle vystřízlivěl. Zvláště když mu básník Halas po návratu z Ruska popsal komunistickou realitu. Brzy poté odletěl Blatný v rámci oficiální delegace do Anglie. A tehdy se rozhodl, že už se zpátky nikdy nevrátí. Poštou poslal průkazku KSČ a v londýnském rozhlase zkritizoval stav kultury po komunistickém převratu.

Věčný tulák světem. Duševně nemocný spisovatel, který inspiroval Franze Kafku

S KGB v zádech

Rodná země se mu odvděčila tím, že ho předčasně v domácím tisku pohřbila. Ale Blatný se obával razantnější odvety, měl chronický strach, až ho jeho stihomam nakonec přivedl do psychiatrické léčebny. Žil v přesvědčení, že ho chtějí komunističtí agenti KGB unést zpět do Československa a tam jej mučit nebo zlikvidovat. Z prvních paranoidních záchvatů se ještě po krátké hospitalizaci zotavil, ale v roce 1954 se do léčebny vrátil už natrvalo.

Trpký život uznávané básnířky. Sylvia Plath vkládala svá trápení do veršů

„Kdybych si mohl vybrat, tak bych se raději nikdy nenarodil,“ postěžoval si, i když ke konci života se jeho stav překvapivě výrazně zlepšil a Blatný začal opět psát. V roce 1979 mu vyšla sbírka básní a za pár let ji následovala druhá. Ještě se dočkal pádu komunismu v rodné zemi, ale domů už se živý nevrátil. Vynikající český básník zemřel v Colchesteru ve věku 70 let. O rok později, v roce 1991, byl však jeho popel převezen do rodného Brna, kde je pohřben na Ústředním hřbitově společně se svým otcem na pietním pohřebišti.

Zdroj: Libor Budinský (Šílenství slavných, 2014)



Nepřehlédněte