31℃
Dnes je 24. červenec , svátek má Kristýna

Zřejmě psychopatický Maxim Gorkij miloval bolševické represe a možná se stal i jejich obětí

Další fotky

Dodnes totiž není objasněna příčina jeho úmrtí. Jistě, otravu nikdo neprokázal, ale vládní agenti nemají ve zvyku po sobě nechávat stopy. Bolševický spisovatel možná začínal být pomalu nepohodlný i samotnému bolševickému režimu. Copak je normální psát třeba o „sadistické krutosti, vlastní ruskému lidu“?

Reklama

Maxim Gorkij (28. března 1868 – 18. června 1936), vlastním jménem Alexej Maximovič Peškov, nám byl celé roky předkládán jako vzor komunistického a humanistického spisovatele a jako průkopník socialistického realismu, zcela nového směru umění, a to nejen v literatuře. Neměl lehký život, od 11 let, kdy zcela osiřel, se musel starat sám o sebe. Jeho trpké životní zkušenosti ho vedly nejen k výběru jeho literárního pseudonymu (gorkij = hořký), ale i k tomu, že ruský národ považoval za ten vůbec nejhorší na světě. A k tomu, že bezmezně obdivoval bolševickou diktaturu, i když na vlastní oči viděl, jak je krutá a sadistická. Jako by se celý život někomu, snad osudu (?) za něco mstil, citově okoralý a oploštělý, což se považuje za typické pro psychopaty.

Tajný život V. I. Lenina. Jak to bylo s Krupskou? Zabil ji otrávený dort?

Byl tedy Gorkij skutečně duševně narušený? Některá fakta z jeho života hovoří za vše:

  • Ve svých předrevolučních pracích vystupoval jako zastánce chudých a bojoval za sociální spravedlnost. Ke konci 19. století si Gorkij získával široký okruh čtenářů svými knihami, jako např. „Foma Gordějev“. Měl sympatie pro lidi, kteří žili na „dně“ společnosti a zastával názor, že život v Rusku je jedna velká „tíživá ohavnost“. Psal, že ruská duše je „zbabělá“ a „chorobně zlá“ a o „sadistické krutosti, vlastní ruskému lidu“ v souvislosti s židovskými pogromy na Ukrajině. K těm však docházelo po celé Evropě. Snad nikdo jiný, kromě hitlerovských ideologů, píšících o Židech, nepsal o nějakém národě s takovým odporem jako Gorkij o Rusech.
  • V roce 1905 vstoupil do SDDSR (Sociálně demokratická dělnická strana Ruska), ale byl přesvědčen o tom, že bolševická revoluce v roce 1917 byla předčasná. S bolševiky se proto rozešel, ale jen naoko. Kritizoval veřejně jejich politiku, ve skutečnosti je ale velmi aktivně a finančně podporoval. Byl na to bohatý dost, v letech 1913 – 1921 žil hlavně v Itálii.

Kdysi Leninův druh, potom oběť stalinských čistek, prakticky zapomenutý Radek

  • Po návratu z druhého exilu (1921 – 1928) se aktivně zúčastnil honu na „nepřátele“ a „špióny“. Ve svých článcích vyzýval čtenáře, aby ve svém okolí hledali záškodníky, kteří se přetvařují a tajně zrazují věc komunismu. Zcela v souladu s obecným přesvědčením, že jakmile se stát, který je na cestě ke komunismu, dostane vlivem až diletantského řízení do problémů, může za to třídní nepřítel a agenti imperialismu ze Západu – jako i u nás v 50. letech.
  • Gorkij obdivoval represivní orgány a nepotřeboval pro usvědčení „nepřátel“ žádné důkazy, protože podle jeho mínění, těmi nejhoršími „nepřáteli“ jsou právě ti, proti kterým neexistují žádné důkazy. Spisovatel-humanista (!) označuje tyto lidi jako věrolomníky, vši, mouchy, parazity (všeobecně oblíbené pojmenování v tehdejším politickém slovníku), tasemnice, poločlověčí bytosti a degeneráty.

Neuvěřitelné, a přesto pravdivé. Stalinův vrchní popravčí střílel odsouzené každé tři minuty

  • Gorkij, který dobře znal Lenina, o něm napsal: „Lenin představuje jednu z nejvýraznějších a největších postav, jsou mu vlastní všechny vlastnosti vůdce, ale také pro tuto roli nutná absence a ryze panský, nemilosrdný vztah k životu lidových mas.“
  • Obdivoval moudrost soudruha Stalina a zachovával si dávnou nenávist k rolnictvu. V díle „O ruském rolnictvu“ (1922) vznesl proti rolníkům taková obvinění, která se používají jen proti těm, které chceme záměrně zničit – a to byl také Gorkého cíl. Připomínal při tom, že „mužická síla je společensky nezdravá a důsledná práce Lenina a Stalina se zaměřuje na to, by odstranila tuto „sílu“ z mužikova vědomí, neboť je instinktem drobného vlastníka, vyjadřovaným, jak známo, ve formách živočišné krutosti“. Takto Gorkij psal v letech, kdy ti nejpracovitější rolníci, „kulaci“, byli popravováni a vysidlováni s rodinami do oblastí věčného sněhu a ledu nebo pustin Kazachstánu. V první vlně to bylo 1 800 000 lidí a v další vlně velké množství dalších.

Hergé poslal svého Tintina do stalinského SSSR. Komiks, z něhož mrazí dodnes

  • Dále následovaly články, ve kterých obvinil vědce z organizování potravinového hladomoru. Gorkij vyzýval k likvidaci těch „nepřátel“ z řad intelektuálů, kteří nesouhlasili se stalinskou ideologii. Většina z nich přistoupila na spolupráci s režimem, jen menšina to odmítla, a ta byla skutečně zlikvidována. Např. renomovanému mikrobiologovi, profesoru Barykinovi, navrhli komunisté používat při pokusech vězně namísto drahých kočkodanů. Kategoricky to odmítl a byl zatčen a zabit čekisty v dubnu 1939.
  • Zatýkání starých bolševiků však Gorkého znepokojovalo a vyjádřil údiv nad zatčením L. Kameněva, který byl, zatčen ve vykonstruovaném procesu, shledán vinným a roku 1936 popraven. O encyklopedicky vzdělaném filosofovi Losevovi psal jako o „nedovzdělaném profesorovi, který zapomněl včas zemřít“. Ale osudy dalších milionů neprávem odsouzených lidí ho nijak nedojímaly, vždyť to byli lidi, kteří si soucit nezasloužili. Na jejich místa nastupovali mladí komunisté. Důležité bylo ukázat, že, jak rád říkával Stalin, „žádný člověk u nás není nenahraditelný.“

Šolochov dostal Nobelovu cenu za román, který možná napsal někdo jiný

  • V roce 1929 Gorkij zavítal do soloveckého vyhlazovacího tábora (gulagu), kde v tamější „Návštěvní knize“ zanechal nadšené pochvaly na adresu dozorců.
  • Plejáda sovětských spisovatelů věnovala Stalinovi oslavný sborník, který Gorkij redigoval. Sborník pojednával o Bělomořsko-baltském kanálu, který byl otevřen v srpnu 1933. Dva roky předtím bylo do karelských lesů a bažin přesunuto 170 000 vězňů a ti během dvaceti měsíců ručně přemístili 21 milionů kubíků půdy a kamení a vykopali kanál o délce 227 km s devatenácti plavebními komorami doplněný dalším zařízením. Hospodářský význam kanál neměl žádný. V důsledku zimy, nemocí a nelidské práce zahynulo při jeho budování nejméně 25 000 vězňů. Z těch, kdo přežili, byla část propuštěna a část odvelena na jinou práci. Při veřejném vystoupení 25. 8. 1933 před budovateli tohoto díla se Gorkij obdivoval tomu, jak dozorci (tajná policie) převychovávají lidi.

FOTO: Gorkij

Gorkij - Maxim Gorkij (1906) – wikipedieGorkij - Anton Čechov a Gorkij. 1900, Jalta – wikipedieGorkij - Avel Enukidze, Stalin a Maxim Gorkij oslavují na Rudém náměstí v Moskvě 10. výročí Rudého sportovního sdružení (1931) – wikipediaGorkij - Maxim Gorkij, umělecký kritik V.V. Stasov a malíř Ilja Repin (1900) – wikipedieGorkij - Po definitivním návratu do Sovětského svazu (1932) dostal Gorkij do užívání secesní dům Rjabušinských, který naplnil na státní útraty vzácnými uměleckými díly-wikipedia
Další fotky
Gorkij - V době své první emigrace žil Gorkij v letech 1909-1911 na ostrově Capri ve vile , jejíž fasáda měla červenou (burgundskou) barvu – wikipediaGorkij - Oblasti SSSR nejvíce postižené hladomorem v roce 1933 – wikipedieGorkij - Tisíce rodinných příslušníků, včetně žen, dětí a nezletilých byly pro odpor ke kolektivizaci za odvetu deportováni. Ženy kulaků při práci v lese na severu země – wikipedieGorkij - Solovecký tábor na na ostrovech v Bílém moři – wikipedieGorkij - Gorkij na Soloveckých ostrovech – wikipedieGorkij - Vězni při práci Bělomořsko-baltského kanálu, 1932Gorkij - Zavedení družstevní výroby v zemědělství však skončilo především na Ukrajině totálním rozvratem výroby potravin a vedlo k jednomu z historicky největších hladomorů-wikipedieGorkij - Masové hroby (Solovecký gulag) – wikipedieGorkij - Lev Tolstoja Gorkij v Jasné Poljaně (1900) – wikipediaGorkij - Lev Tolstoja Gorkij v Jasné Poljaně (1900) – wikipediaGorkij - Gorkij na poštovní známce – wikipedie
  • Maxim Gorkij zemřel 18. června 1936, po jeho smrti se objevily spekulace, že byl otráven. Tyto spekulace jednak vycházejí z tvrzení jeho ženy, která v roce 1963 prohlásila, že si je jista, že její muž byl otráven, v tomto období se také proslýchalo, že jed byl nalezen i při jeho pitvě. Žádná z těchto spekulací však není podložena jasnými důkazy – Stalin a jeho pochopové za sebou nenechávali stopy. Pravdou je, že jeho smrt byla režimem dobře využita.
  • Gorkij byl pohřben u Kremelské zdi v Moskvě se všemi státními poctami. Po smrti se M. Gorkij stal součástí oficiální propagandy, kdy byl jeho život upraven podle tehdejších měřítek. Tím se jeho život dostal často do oblasti legend a ne vždy je lehké odlišit skutečnost od této záměrné mystifikace.

 

Před 32 minutami
Pilotní průkaz získala jako 16. žena na světě, jako první žena přeletěla Atlantik a chtěla...
Před 2 hodinami
Dnešní moderní a elektronická doba takříkajíc upozadila způsob fotografování a zpracování fotek, jak si to...
Včera, 17:30
V protektorátu Čechy a Morava nebylo nenáviděnějšího nacisty než Karla Hermanna Franka. To on stál...
Včera, 17:09
Pražský magistrát stále hledá místo pro umístění Slovanské epopeje. V současné době prověřuje prostory, které...
Včera, 16:00
Pamatujete si ještě na Moniku Lewinskou? Jako stážistka byla po vůli americkému prezidentovi Billu Clintonovi...
Včera, 14:00
Zákolany u Kladna jsou u starší generace neodmyslitelně spjaty s dělnickým hnutím. Ladislav Zápotocký –...
Včera, 11:30
Což je záliba pro kapitána dopravního letadla trochu neobvyklá. Robert „Bob“ Pearson ovšem miluje létání...
Včera, 11:03
Kouzelné Jižní Čechy patří k nejvyhledávanějším oblastem České republiky. Tato dvě místa nedaleko Českých Budějovic...
Včera, 10:24
Ringhofferovi byla pražská německá rodina podnikatelů a průmyslníků. Zprvu vyráběli pivovarské a cukrovarnické zařízení, později...
Včera, 10:00
Na zahrádce všechno kvete a bují. Za pár týdnů budeme sklízet například první rajčata. Aktuálně...
Reklama