V letošním roce si připomínáme 125. výročí založení první průmyslové výroby maltonových vín v Čechách, která souhrou mnoha náhod přečkala těžká období našich dějin během celého 20. století a díky několika nadšencům přetrvala až do současnosti. Tato v mnoha směrech unikátní výroba nejen že přežila, ale je zdrojem pro výrobu produktů, které jsou dnes na trhu pod značkami Dr. Svatek a Herbadent. Majitele těchto značek, stomatologa Pavla Smažíka, jsme vyzpovídali v sídle společnosti Herbai.
Svému oboru se věnujete už řadu let, jak velkým vývojem prošel?
Ve zkratce: zásadním. Promoval jsem těsně po sametové revoluci, takže celé mé studium probíhalo za „minulého režimu“. Kdybych měl srovnávat, jaké informace, jaké diagnostické a jaké technické a terapeutické možnosti jsme měli k dispozici tenkrát a jaké možnosti má moderní stomatologie dnes, tak by to bylo na celou knihu. Nicméně základem pořád zůstává to, že za zdraví vlastních zubů je každý odpovědný sám. Platí „čistý zub se nezkazí“.
Je pravda, že jak se ke svým zubům chová rodič, tak přistupuje ke svým dětem?
Když to platí o ostatních aspektech přístupu k životu, proč by to nemělo platit o péči o zuby. Ale tady je to ještě akcentované tím, že o dětské zoubky se musí starat rodič. Dítě do minimálně 6 let věku není totiž ani mentálně, ani motoricky schopné vyčistit si zuby správně a účinně. Proto je musí čistit rodič a dítě „si smí hrát na čištění“. Později se role postupně obracejí, dítě si zuby čistí samo a rodič „dočišťuje“ a pak už jen asi po 10. roku věku kontroluje… a s pubertou už samozřejmě ztrácí svou moc a musí jen věřit, že dítě naučil rituálu péče o zuby správně. Ale rozhodně to není lehký úkol a důrazně doporučuji naučit se čistit zuby pod odborným vedením zubní hygienistky. Jakkoliv šílené vám to může připadat. Ale mnoho jiných činností se přece člověk také učí pod odborným vedením, napadá mě třeba zavazování tkaničky či řízení auta. Pro každou činnost je třeba najít správného učitele.
Jak přesvědčit i starší lidi k tomu, aby o své zuby začali pečovat lépe? U většiny hrají roli peníze, je to opravdu tak velký výdaj?
Co se v mládí naučíš… jako každá opakovaná činnost je i čištění zubů něco, co je třeba zautomatizovat. A čím je člověk starší, tím hůře mění své návyky. Takže narozdíl od dětí, kde funguje nejlépe příklad a pozitivní motivace, u dospělých dojde na lepší péči o zuby až s prvními komplikacemi, první bolestí, prvním vytrženým zubem, prvním účtem za implantát nebo prvním rozchodem z důvodu nepříjemného zápachu z úst. A přitom stačilo tak málo: naučit se správně si čistit zuby.
Jaký názor máte na elektrické kartáčky? Jsou lepší než manuální?
Můj názor není podstatný, ale když se ptáte: elektrické kartáčky jsou dobrý sluha, ale zlý pán. Cílem čištění zubů je pečlivé odstranění zubního plaku především z hůře přístupných míst. No a manipulace s elektrickým kartáčkem, cit, který člověk při jeho vedení má, není úplně optimální. Navíc vibrace svádí k domněnce, že čištění je rychleji hotové… což není úplně pravda. Na druhou stranu existuje i elektrický mezizubní kartáček, který má z mého pohledu velkou výhodu v tom, že čištění mezizubních prostor, které je pro většinu lidí nepříjemné, nejde jim, nevědí, jak na to, maximálně zjednodušuje a zpříjemňuje. A tím lidi vede k tomu, právě o ta nejohroženější místa mezi zuby se dobře a hlavně pravidelně a bez obav starat.
Ústní hygiena není jen čištění zubů kartáčkem, co všechno dnešní doba nabízí? Kolik lidí věnuje svým zubům tak precizní péči?
Ano, ústa nejsou jen zuby. Nicméně právě zuby a přiléhající gingiva, dáseň, jsou tím, čemu je třeba věnovat největší pozornost, protože většina komplikací v ústech pochází právě z neodstraněného zubního kazu. Proto je třeba věnovat
péči i měkkým tkáním, jazyku a rtům. Tady se hodí ústní vody, případně gely na dásně či nějaká forma péče o rty. Zároveň je třeba říci, že pravidelná prohlídka u stomatologa má za cíl nejen zkontrolovat stav zubů, ale i zachytit včas případné změny na sliznicích, které v ojedinělých případech mohou vést až ke vzniku karcinomu. A je známé, že včas odhalené novotvary se léčí s nejmenšími následky.
Je recept na váš bylinný roztok proti parodontóze chráněný stejně jako devadesátileté tajemství Fernetu? Kolik lidí ho zná?
Roztok Herbadent a všechny další přípravky, které z něj vycházejí, jsou staré už skoro 60 let. V polovině šedesátých let ho namíchal Dr. Karmazím a od té doby pomohl desítkám milionů pacientů při problémech s dásněmi a s afty. A jeho recept… ten je vlastně napsaný na každé lahvičce, je to seznam těch 7 bylin, z nichž se dělá v alkoholu extrakt. Ale máte pravdu, technologie výroby, postup macerace, která trvá až 3 měsíce, je mnohem složitější a zná jej jen náš sklepmistr a vedoucí výroby.
Změnil se za těch 125 let, kdy je na trhu?
Vlastně nezměnil. Ale my jsme jednu změnu udělali. Původní „Masážní roztok na dásně HERBADENT“ obsahuje anestetikum benzokain, je tedy registrovaným léčivem a je tak dostupný pouze v lékárnách. Pro snazší dostupnost v moderní době jsme vyvinuli variantu bez benzokainu, anestetický účinek nahrazujeme vyšším poměrem hřebíčkové silice. Zároveň jsme mohli použít nižší obsah alkoholu a nový roztok je tak ke tkáním šetrnější a dá se použít i u dětí. Například na ty afty. Oba typy jsou na trhu současně, původní se starým červeno-zeleným logem a novinka v našem novém, světle zeleném designu.
Zdroj: Náš Region
