Barevné lesy, mlha nad údolím, skály vystupující ze zlatého listí a místa, která jsou po hlavní turistické sezoně najednou téměř prázdná. Podzim dokáže známou českou krajinu změnit k nepoznání. Vybrali jsme pět míst napříč republikou, která v tomto období získávají úplně jinou atmosféru, od skalních měst Českého ráje přes divoké údolí Dyje až po šumavská jezera. A právě pozdní podzim může mít jednu velkou výhodu: na řadě stezek už nepotkáte zástupy lidí jako uprostřed léta.
Člověk nemusí jezdit za podzimními scenériemi do kanadských lesů ani k alpským jezerům. Některé z nejfotogeničtějších kombinací barevného listí, skal, vody a horských výhledů máme pár hodin cesty od domova. Zatímco v létě mohou být nejoblíbenější česká turistická místa přeplněná, s chladnějšími dny se jejich charakter mění. Turistů ubývá, ranní mlhy vydrží déle a nízké slunce dokáže i dobře známé výhledy proměnit v úplně jinou krajinu.
Vrchol podzimních barev samozřejmě nepřichází všude ve stejný okamžik. Ve vyšších polohách začíná dříve, zatímco v nižších a teplejších oblastech se barevné listí často drží déle. Pokud ale hledáte místa, která mají na podzim mimořádné kouzlo prakticky bez ohledu na konkrétní týden, těchto pět patří k nejjistějším volbám.
1. Podyjí: barevný kaňon, který v Česku skoro nemá obdoby
Jihomoravské Podyjí si lidé často spojují s létem, vínem a Znojmem. Právě na podzim ale zdejší krajina ukazuje jednu ze svých nejpůsobivějších podob. Hluboce zaříznuté údolí Dyje je z velké části pokryté listnatými a smíšenými lesy, takže se svahy během sezony mění v mozaiku žluté, oranžové, hnědé a červené.
Oblast navíc nabízí něco, co běžné procházce barevným lesem chybí: množství vyhlídek přímo nad říčním kaňonem. ZnojmoRegion doporučuje například Sealsfieldův kámen, Králův stolec, Hardeggskou vyhlídku nebo Devět mlýnů, odkud je vidět meandr Dyje a známá vinice Šobes. V národním parku je přitom nutné držet se pravidel pohybu a na citlivých místech využívat vyznačené trasy.
Kdo chce skutečně „filmový“ podzim, měl by vyrazit spíš ráno nebo později odpoledne. Nízké světlo vytáhne reliéf hlubokého údolí a s trochou štěstí se nad řekou drží mlha. Výhodou Podyjí je i to, že výlet lze snadno spojit se Znojmem, Vranovem nad Dyjí nebo návštěvou některé z vinařských obcí.
2. Hruboskalsko: když ze zlatého lesa vyrůstají skalní věže
Český ráj je krásný po celý rok, ale podzim mu sluší možná ze všeho nejvíc. Největší efekt vzniká tam, kde se barevný les kombinuje s pískovcovými věžemi, tedy především v Hruboskalsku.
Oficiální turistický portál Českého ráje doporučuje podzimní výlety právě do Hruboskalska, Prachovských a Klokočských skal nebo na Kozákov. V samotném Hruboskalském skalním městě se nachází přes 400 skalních věží, některé vysoké až 55 metrů. Po horní části skal vede Zlatá stezka Českého ráje a několik známých vyhlídek, například Mariánská vyhlídka, U Lvíčka nebo Na Kapelu.
Právě Mariánská vyhlídka nabízí jeden z těch pohledů, které vypadají skoro podezřele dokonale: skály, zámek Hrubá Skála a v dálce silueta Trosek. Jakmile se okolní les přebarví, dostane celá scenérie podstatně dramatičtější atmosféru než během zeleného léta.
Podzim má ještě jednu příjemnou výhodu. Hlavní turistické trasy mohou být citelně klidnější. Po dešti je však potřeba počítat s mokrými kořeny, listím a kluzkými pískovcovými schody. Dobré boty jsou tady užitečnější než dokonale podzimní outfit na fotku.
3. Pustevny a Radhošť: podzimní Beskydy jako z pohlednice
Pokud chcete podzim spojit s horami, mlhou a dalekými výhledy, těžko se hledá výraznější místo než Pustevny. Samotné barevné lesy by stačily, jenže tady se k nim přidávají ještě Jurkovičovy stavby, socha Radegasta a hřeben vedoucí na Radhošť.
Oficiální turistický portál Beskyd popisuje Pustevny jako jedno z ikonických míst regionu. Z hřebene lze pokračovat kolem vyhlídkového altánu Cyrilka a Radegasta až na Radhošť. Při dobré viditelnosti se otevírají výhledy na další části Beskyd, Jeseníky, Javorníky a někdy i vzdálenější horské skupiny.
Na podzim má toto místo ještě jednu specialitu: inverze. Údolí může zmizet pod souvislou vrstvou mlhy, zatímco vyšší části hor zůstanou na slunci. Když se k tomu přidají oranžové a zlaté koruny stromů, vzniká scenérie, kvůli které se vyplatí vstát podstatně dřív než obvykle.
Je ale potřeba počítat s tím, že horský podzim umí být rychlý. Zatímco v nížinách může být příjemných deset stupňů, na hřebeni se podmínky výrazně liší. Před cestou se proto vyplatí zkontrolovat aktuální situaci a vzít si vrstvy navíc.
4. Černé a Čertovo jezero: temnější tvář podzimní Šumavy
Šumava nemusí být na podzim jen zářivě oranžová. Její kouzlo stojí i na úplně opačné náladě: tmavé hladině ledovcového jezera, smrkových lesích, mlze a tichu.
Jedním z nejlepších míst, kde tuto atmosféru zažít, je oblast Černého a Čertova jezera na Železnorudsku. Národní park Šumava uvádí trasu spojující obě známá ledovcová jezera jako přibližně osm až devět kilometrů dlouhý středně náročný okruh ze Špičáckého sedla. Jezera leží v národní přírodní rezervaci, a proto je nutné držet se značených cest.
Černé jezero je obklopené strmými zalesněnými svahy, které se při klidném počasí odrážejí na hladině. V období, kdy se modříny a listnaté stromy začnou barvit, získá okolí výrazné kontrasty. A pokud místo zastihnete pod šedou oblohou nebo v mlze, není to důvod k lítosti – právě tehdy má Šumava možná největší atmosféru.
Později na podzim už je ale třeba přemýšlet téměř zimně. Správa parku zveřejňuje také informace o trasách doporučených nebo udržovaných během zimního období a upozorňuje, že podmínky ve vyšších polohách se mohou rychle změnit.
5. Kokořínsko: skály, rokle a krajina jako z pohádky
Na poslední místo není potřeba vystoupat vysoko do hor. Kokořínsko ve Středočeském kraji nabízí úplně jiný typ podzimní romantiky: hluboké rokle, pískovcové skály, staré roubené chalupy a lesní cesty zasypané listím.
Jedním ze symbolů oblasti jsou Pokličky, bizarní pískovcové útvary připomínající obrovské houby. Lesy ČR je označují za nejznámější skalní útvar CHKO Kokořínsko. Samotný Kokořínský důl tvoří přibližně čtrnáct kilometrů dlouhé údolí Pšovky, do něhož ústí množství menších roklí. Kromě skalních útvarů tu člověk narazí na tůně, roubené stavby nebo staré mlýny.
AOPK popisuje celou oblast jako krajinu pískovcových skal, skalních měst a romantických údolí, která přitahovala návštěvníky už dávno před vznikem moderní turistiky. K podzimní atmosféře se navíc dokonale hodí zdejší spojení s Máchovým krajem.
Ideální je nesoustředit se pouze na jednu známou atrakci. Pokličky lze spojit s Kokořínským dolem, okolím Mšena nebo dalšími pískovcovými roklemi. Právě pomalejší cesta lesem tu často nabídne víc než rychlé objetí několika „povinných“ míst autem.
Zdroje: ZnojmoRegion, Český ráj, Beskydy Valašsko, NP Šumava, Lesy ČR
