Lidé dluží Praze za osm let za přenocování v protialkoholní záchytné stanici přes 92 milionů korun, za loňský rok 16,5 milionu. Poplatek 3000 korun, který nepokrývá ani náklady, jich zaplatí zhruba 20 až 25 procent. Informoval o tom Vít Hofman, mluvčí pražského magistrátu, který zařízení zřizuje prostřednictvím městské polikliniky. Podle některých pražských nemocnic není kapacita stanice dostatečná, pacienti proto končí na akutních lůžkách.
„Klient zaplatí 3000 korun, reálná cena za pobyt vychází na zhruba 5600 korun. Za pobyt zaplatí něco mezi 20 až 25 procenty klientů,“ uvedl ředitel Městské polikliniky Praha David Doležil. Z veřejného zdravotního pojištění podle něj žádná péče o tyto klienty hrazená není.
Pražská stanice má k dispozici 25 lůžek, loni byly průměrně využity z 77 procent. „Hlavní město Praha považuje současnou kapacitu Protialkoholní záchytné stanice za dostačující,“ dodal Hofman.
Podle zástupců Fakultní nemocnice Bulovka, v jejímž areálu zařízení sídlí, ale kapacity dostatečné nejsou. „Mají dány podmínky, při jejichž nesplnění tyto klienty nepřebírají. Ti pak končí na urgentních příjmech a akutních ambulancích, aby se vyspali do druhého dne,“ sdělila mluvčí nemocnice Eva Stolejda Libigerová. Často jsou podle ní tito pacienti agresivní, napadají personál a ničí vybavení urgentních příjmů.
Ústřední vojenská nemocnice v Praze podle mluvčí Andrey Štorchové hodnotí spolupráci se stanicí jako uspokojivou, navýšení kapacit by ale uvítala. „V praxi většinu případů prostých opilostí posádky zdravotnické záchranné služby dovezou na urgentní příjem pražských nemocnic,“ uvedla.
Často je s tím podle ní spojená nutnost asistence bezpečnostní služby nebo policie. „Personál urgentního příjmu pak musí takovému pacientovi zajistit přepravu na záchytnou stanici. Tuto službu zdravotní pojišťovna nehradí, veškeré náklady plně hradí nemocnice,“ doplnila.
Za velký problém podle ní ÚVN považuje pacienty pod vlivem alkoholu a zároveň některé z omamných či psychotropních látek. Pokud není kapacita v protialkoholní stanici, zůstávají podle ní na urgentním příjmu, psychiatrické klinice či jiném oddělení nemocnice.
Za rostoucí problém považuje tyto pacienty také primář Společného příjmu interně nemocných Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) Jan Krupička. Častá je hlavně kombinace alkoholu s léky nebo syntetickými kanabinoidy.
„Takové pacienty již není možné na záchytnou stanici přijmout a jejich péče následně zatěžuje kapacity monitorovaných lůžek urgentních příjmů, případně jednotek intenzivní péče,“ uvedl.
Opilí pacienti jsou podle přednosty IV. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN Radana Brůhy hospitalizovaní jen výjimečně, pokud to vyžaduje jejich zdravotní stav. Tedy například v případě, že mají těžkou otravu alkoholem s poruchou vědomí, úraz hlavy nebo právě kombinovanou intoxikaci.
Právě ve VFN u Apolináře začala před 75 lety, 15. května 1951, fungovat protialkoholní záchytná stanice. Podobné zdravotnické zařízení určené pro lidi pod vlivem alkoholu, které mělo i výrazně preventivní charakter, vzniklo jako první na světě.
Zdroj: ČTK
