Dostihové Česko se přestěhovalo, jak už je tradicí, na Turf Gala do Bratislavy. Zvláště mezi diváky to však vypadalo, jako bychom se ocitli v Chuchle Areně v Praze. Čeští koně zaznamenali řadu úspěchů, hlavní dostih, Velkou cenu Slovenska, vyhrál Gasparini v sedle s žokejem Jiřím Palíkem. Dostihu se ale málem nedočkal.
„Gasparini byl hodně neklidný, a když ucítil klisny, už byl trochu nezvladatelný. Asi měl jiné představy o trávení nedělního odpoledne, než zrovna běžet dostih,“ řekl s úsměvem jeho trenér Jan Demele. „Jak ale vleze do boxů, už je situace jiná a soustředí se na dostih. Je to skvělý kůň. I kdyby už nevyhrál ve své kariéře nic jiného, udělal pro nás hodně,“ dodal.
„Dneska by to šlo,“ prohlásil trenér vítězného Dina, který porazil své soupeře s žokejem Petrem Foretem v dostihu na 1200 metrů. Vítěz Velké jarní ceny to neměl lehké a vyhrál až na „pásce“. Výrok trenéra Töröka se však nevztahoval k tomu, co si myslí většina, ale odpověděl tak na mou otázku, zda mu můžu gratulovat.
Turf Gala ovšem není jen o dostizích, dbá se hodně i na společenskou stránku a na oděv. Když jsem vytahoval z kufru oblek, zjistil jsem, že jsem zapomněl bílou košili i s kravatou doma, a tak jsem musel improvizovat s tričkem a náhradní omšelou „šlajfkou“, kterou pro jistotu vozím. Snažil jsem co nejvíce vyhýbat řediteli závodiště Mariánu Šurdovi, který oblečení nenápadně kontroluje svým ostřížím zrakem. Ale je to dobře – když sláva, tak s plnou parádou.
V sázkách jsem nebyl úspěšný, ale ještě hůře na tom byl můj slovenský kolega, kterého potřísnil pták a okamžitě se okolo něho začali srocovat rádci, kteří to považovali za znamení, že bude mít štěstí. Vsadil tedy dost peněz, ale ani pták nepomohl. (Měl kliku, že uletěl, asi by se dočkal úhony).
Tak snad mi dostihoví příznivci odpustí, že jsem tentokrát nepopisoval samotné dostihy, ale dění kolem nich…
