Při stavbě obchvatu obce Svor na Českolipsku učinili archeologové pozoruhodný objev. Narazili zde na takzvanou vlčí jámu, důmyslnou past používanou našimi předky k lovu vlků. Nález pochází pravděpodobně z 18. století a představuje unikátní příležitost nahlédnout do historie boje člověka s touto šelmou.
Vlčí jáma má podobu hluboké studny o průměru přes dva metry. Uprostřed je zaražený metrový zahrocený kůl, který měl za úkol usmrtit zvíře, jež do pasti spadlo. Archeologové zpočátku považovali nález za obyčejnou studnu, teprve po úplném odkrytí rozpoznali jeho skutečný účel.
Vedoucí výzkumu Jan Košťál upozorňuje na výjimečnost nálezu: „Je to jedna z mála vlčích jam, která byla archeologicky prozkoumána.“ Dodává, že podobné pasti jsou známé už od 13. století, kdy jejich budování nařídil král Přemysl Otakar II. Jejich podoba se lišila – od prostých jam překrytých větvemi až po propracované konstrukce s dřevěným nebo kamenným obložením.
Past byla objevena v údolí mezi obcí a pastvinami, což naznačuje, že šlo o místo, kudy vlci často procházeli. Obyvatelé vesnice ji zřejmě vyhloubili, aby ochránili svá stáda před dravou zvěří. Podobné pasti přestaly být používány kolem roku 1756, kdy byl v oblasti zastřelen poslední vlk.
V současnosti se vlci do české přírody postupně vracejí. V Libereckém kraji žije odhadem 20 až 30 jedinců, jejich výskyt je potvrzen v několika chráněných oblastech včetně Jizerských hor a Krkonoš.
Nález vlčí jámy byl učiněn během stavby dvoukilometrového obchvatu Svoru, který má ulevit obci od tranzitní dopravy. Stavba za téměř půl miliardy korun by měla být dokončena v první polovině příštího roku.
Zdroj: ČTK
