Počet nalezených hrobů zřejmě poroste, řekl ve čtvrtek Tomáš Bek z Archeologického ústavu AV. Stavba 17kilometrové části dálnice poblíž Slaného, Knovíze a Kutrovic má začít na podzim, archeologický průzkum by měl u Slaného skončit v létě.
Archeologové pracují na více než tříkilometrovém úseku Slaný-západ – Kutrovice. Kostry jsou přibližně z období 4300 až 2200 před naším letopočtem. Jako místo k pohřbení posloužily dřívější jámy na obilí. Přesnější časové rozpětí, a to na plus či minus 50 let, určí takzvaná metoda C14. Bylanská kultura, ke které přísluší komorový hrob, existovala v období 8. až 7. století před naším letopočtem. Další zajímavostí je sídliště z období stěhování národů (5. až 6. století našeho letopočtu). „Máme vesnici, kde je klasická zahloubená chata, ve které ti lidé žili a pracovali, a vedle toho je dlouhý velký dům, který sloužil jako centrální budova, kde docházelo ke shromažďování,“ řekl Bek.
V okolí stavby dálnice bylo nalezeno několik samostatných pecí a také zaniklá cesta užívaná minimálně od vrcholného středověku do 20. století.
V trase budoucí dálnice D7 poblíž Slaného pracuje těžká technika na přípravných pracích. Jde o tři části: od mimoúrovňové křižovatky Knovíz po mimoúrovňovou křižovatku Slaný-západ, úsek Slaný-západ – Kutrovice a část mezi Kutrovicemi a Panenským Týncem. První by měl být hotový úsek Kutrovice – Slaný, a to v roce 2026, po dalších řidiči projedou v roce 2027. Celková investice se podle předpokladů přiblíží pěti miliardám korun.
Zdroj: ČTK
