Ordinace Armády spásy, které poskytují zdravotní péči lidem bez domova, bojují s nedostatkem lékařů a omezenými financemi. Nejnázorněji to vidět v Praze, kde se loni v ordinaci střídali dva lékaři, zatímco letos tam pracuje jediná lékařka.
Od začátku roku pražská ordinace provedla 2322 ošetření, zatímco ve stejném období loni to bylo 3384, tedy o třetinu více. Lékařka Andrea Pekárková vysvětlila, že za poklesem nestojí menší zájem pacientů, ale právě snížené personální kapacity.
Péče o lidi bez domova je přitom výrazně náročnější než běžná ambulantní praxe. Pacienti přicházejí po dlouhé době bez lékařské péče, mnohdy bez zdravotní dokumentace, a zdravotníci na ně proto potřebují více času. Potíže přidělávají i podmínky, v nichž tito lidé žijí, protože dodržovat léčebný režim nebo zajistit návaznou péči je v jejich situaci velmi obtížné. Překážkou jsou rovněž doplatky za léky.
Finanční situace organizace je dlouhodobě křehká. Zdravotní pojišťovny hradí přibližně třetinu skutečných nákladů ordinací, zbytek musí Armáda spásy pokrývat z veřejných zdrojů a od dárců. Pražská ordinace eviduje v databázi 3144 pacientů, přičemž 705 z nich zdravotní pojištění vůbec nemá.
Od roku 2022 funguje systém takzvaných ošetřenek, jimiž mohou dárci přímo přispět na konkrétní péči. Za tři roky jich lidé zakoupili zhruba 26 000, z toho přibližně 5000 letos. Jedna ošetřenka stojí 250 korun a podle Armády spásy za ni lze například zaplatit vyšetření pacienta nebo ošetření rány.
Národní ředitel sociálních služeb Armády spásy Jan František Krupa upozornil, že zkušenosti z ordinací dlouhodobě ukazují na nutnost stabilního systému zajišťujícího personální kapacity, financování i návaznost péče, a nelze spoléhat jen na dílčí projekty nebo nasazení jednotlivých zdravotníků. Zároveň zdůraznil, že na systémové řešení se čekat nedá, protože lidé bez domova potřebují přístup k lékaři už dnes.
Zdroj: autorský text / ČTK
