• nezarazene
  • Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • Až dvě stovky druhů. Mokřady u Dobříkova jsou významnou ptačí lokalitou

    4.4.2024
    Simona Knotková

    Česká společnost ornitologická (ČSO) vykupuje mokřiny u Dobříkova na Orlickoústecku.

    Je se tam nový ptačí park Rzy, kde ornitologové pozorovali 204 druhů ptáků. První pozemky už mají vykoupené. Chtějí významnou oblast ochránit, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Jde o cennou mokřadní lokalitu, v jejímž středu je dno původního rybníka, který zanikl v 80. letech 20. století. Území se kvůli častému podmáčení nedalo využít ani hospodářsky jako pole. Postupně tu samovolně vzniklo pestré mokřadní prostředí, které hostí obojživelníky, hmyz i ptáky,“ uvedli ornitologové.

    Množství ptačích druhů řadí Rzy k nejvýznamnějším ornitologickým oblastem východních Čech. Společnost chce území zachovat, rozvíjet jeho potenciál a cílenou péčí zabránit tomu, aby mokřady nevysychaly, nadměrně nezarůstaly rákosím a náletovými dřevinami. S výkupem pozemků pomáhají dárci.

    „Na pozemcích chceme vytvořit mělké tůně, abychom zadrželi více vody a zajistili další zdroj potravy pro ptáky. Také chceme prořezat nepůvodní a náletové dřeviny a hlavně celou lokalitu zatraktivnit rozšířením již existujícího mokřadu. Odstraníme část starých rákosin a zaměříme se na podporu populace racků chechtavých, aby měli hnízdní ostrůvek,“ řekl Martin Bacílek, vedoucí oddělení ochrany ptáků v ČSO.

    Centrálním bodem ptačího parku je mokřad s mělkou hladinou vody, která kolísá podle intenzity srážek. „Jde o plochu bývalého rybníka, který vznikl v nivě meandrující říčky Loučná. Původně byl plánovaný jako chovný, ale kvůli tomu, že nešel nikdy plně vypustit, měl v 80. letech 20. století úplně zaniknout. To se naštěstí nestalo,“ řekl Bacílek.

    Zatímco širší krajinu v okolí Dobříkova lidé odvodnili a vznikly na ní lány polí, luční mokřad a přilehlé louky si zachovaly svůj mokřadní charakter. V mokřadu žijí čírka obecná, potápka malá, kopřivka obecná, jeřáb popelavý, polák velký, moták pochop, chřástal vodní, čejka chocholatá, vodouš rudonohý, moudivláček lužní či slavík modráček středoevropský.

    „Na začátku 21. století tu hnízdila i velká populace racků chechtavých, šlo o 3000 až 5000 hnízdních párů, dnes jich je tu pouhý zlomek, kolem desítky párů. Podobně je to s populací ohrožených potápek černokrkých. Dnes už tu nehnízdí, ještě kolem roku 2000 jich bylo deset až 15 párů. Budeme se snažit je na lokalitu znovu nalákat,“ řekl Martin Fejfar z východočeské pobočky ČSO.

    Zdroj: ČTK



    Nepřehlédněte