Vláda už rozhodla o vzniku jezer z původních lomů. V Ústeckém kraji jsou napuštěna jezera Most a Milada, která doplní vodní plocha na místě dolu ČSA, kde těžba skončí v roce 2024. Následně se zatopí důl Bílina, Tušimice a Vršany. Lom Bílina má zatím platné limity těžby uhlí do roku 2050. „Diskuse je o tom, zda budou zaplaveny pouze tak, že vznikne sestava několika jezer, nebo vznikne ucelené vodní dílo, to znamená, že budou propojeny prostřednictvím řeky Bílina, a tím pádem se vytvoří příležitost pro další energetickou výstavbu, ať už přečerpávajících vodních elektráren nebo jiných vodních děl,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
Řešení i proti suchu
Propojením jezer by bylo možné podle Havlíčka efektivněji bojovat se suchem. Rozhodnout se musí v příštím roce, protože na dole ČSA už se dělají sanace. „Dnes jasně vidíme na případě Milady, že ve chvíli, kdy by to byla neprůtočná, bezodtoková, bezpřítoková jezera, museli bychom jako stát investovat na doplnění výparu, nabízí se tedy průtočnost, což ale bude finančně náročné,“ podporuje myšlenku propojených jezer ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Stát zajímá nákladovost
Plán má podporu i u předsedy kabinetu Andreje Babiše. „Projekt je velice pěkný, určitě by si to obyvatelé Ústeckého kraje zasloužili, protože dopad těžby na jejich život a životní prostředí byl velice negativní. Na druhé straně jsme v situaci, kdy platíme solární tunel, máme zpoždění ve výstavbě jaderných bloků,“ uvedl. Podle Babiše jsou vize dobré, ale je potřeba vše spočítat a vyřešit, kdo to zaplatí. Konkrétní možnosti a také náklady na rekultivaci by měla ukázat studie proveditelnosti, z níž vyplynou náklady na obě varianty – jak ucelené vodní dílo propojením jezer, tak na bezprůtokovou soustavu samostatných jezer. Palivový kombinát Ústí, jenž území zasažená těžbou spravuje, studii do 30. června 2020 předloží vládě.
