Barokní varhany, které musely před více než třemi desetiletími opustit kostel Nanebevzetí Panny Marie v Konojedech na Litoměřicku, se konečně vrací domů. Ve Varnsdorfu, kde byly od roku 1995 umístěny v kostele sv. Karla Boromejského, dnes začalo jejich rozebírání a příprava na převoz. Čeká je náročné restaurování, po jehož dokončení se nástroj vrátí do původního barokního prostoru, pro který byl před více než 260 lety zhotoven.
Varhany byly do Varnsdorfu převezeny kvůli havarijnímu stavu konojedského kostela, který byl tehdy podle jeho nynějšího majitele Vladimíra Přibyla téměř odsouzen k zániku. Záchrana a rekonstrukce budovy nyní cestu zpět umožnily. Nástroj vznikl v letech 1762 až 1763 v králické varhanářské dílně, disponuje 18 rejstříky a tvoří ho tři skříně. Zachoval se původní hrací stůl včetně klaviatur, vzdušnice a traktury, píšťalový fond je téměř kompletní. Celkem jde zhruba o 1500 píšťal, přičemž největší z nich měří přibližně čtyři metry, nejmenší kolem 12 centimetrů.
Rozebírané části poputují dílem do restaurátorské dílny, dílem přímo do Konojed. Varhanář a restaurátor Marek Vorlíček odhaduje ideální délku obnovy na přibližně dva roky, skutečný průběh ale bude záviset na dostupných financích. Majitelé proto počítají s tím, že celý projekt může trvat nejméně pět let.
Restaurátoři si kladou za cíl co nejvěrněji zachovat původní podobu nástroje včetně jeho zvuku. Dřevo staré přibližně 250 let přitom vyžaduje při skladování kontrolovanou teplotu i vlhkost. Každá píšťala bude evidována a porovnávána s původními označeními. Vorlíček přitom zdůrazňuje, že největší výzvou není technická stránka věci. „Nejtěžší je nevštípit tomu nějakou svou představu nebo svůj ideál, ale naopak přijmout to, co ty píšťaly říkají,“ vysvětlil.
Návrat do Konojed má podle Vorlíčka zásadní význam i z hlediska akustiky. Varhany byly od počátku stavěny pro konkrétní prostor a jejich zvuk s ním neoddělitelně souvisí. „Varhanář, který je stavěl, dobře věděl, co staví a kam staví,“ řekl restaurátor.
Zdroj: autorský text / ČTK
