Další z řady besed o připravovaném vyhlášení Národního parku Křivoklátsko se konala ve čtvrtek 28. dubna v kulturním domě v Broumech. Za úřady se zúčastnili zástupci Středočeského kraje (SČ), Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) a Ministerstva životního prostředí (MŽP). Přítomni byli také zástupci České lesnické společnosti (ČLS), České zemědělské univerzity Fakulty lesnické a dřevařské (ČZU) či Lesní a rybniční správy Zbiroh.
Prostor sálu „kulturáku“ hostující obce pak do posledního místa zaplnili jak místní občané, tak starostové obcí záměrem zřízení národního parku přímo dotčených i vzdálenějších. Na obou stranách byly v rámci diskuse zřejmé silně rozbouřené emoce. Na úvod zazněl z publika dotaz „Dvaatřicet obcí je proti, kdo jsou tihle kašpaři?“, s tím, že jiní pro špatný zvuk mikrofonu slyšeli „Tataři“.
V závěru besedy uvažoval Vladimír Dolejský, náměstek ministra životního prostředí, o trestním oznámení na konkrétní osobu ohledně pomluvy či poškozování jména. Při zahájení besedy rozdala Jana Skopalíková, radní pro oblast životního prostředí a zemědělství (SČ), leták s odpověďmi na nejčastější otázky ohledně vzniku národního parku, jak je úřad připravil. Další otázky se dostavovaly postupně. Dolejský (MŽP) zmínil, že kdyby nepadla Nečasova vláda, národní park už by tu byl z předešlého pokusu ho vyhlásit. „Melete si svou, my to tu nechceme, jsem myslivec, jak to bude s mysliveckými sdruženími a regulací zvěře?“ zajímal se občan za myslivce. Na to reagoval Jaroslav Obermajer (AOPK) tak, že na Křivoklátsku je zvěř aktuálně dramaticky přemnožená.
Silné téma je také obava místních usedlíků, kterak to bude jak s možností vstupu do lesa na procházky nebo na sběr hub, tak s dřevem na topení v místních domácnostech. Leták i úřady tvrdí, že z takového omezení nemusí mít občané strach, ale současně žádný z přítomných úředníků nepřistoupil k vyvěšené mapě se zakresleným uvažovaným NP Křivoklátsko a neukázal, jak budou řešené zóny parku, kam tedy lidé budou moci chodit a kde si budou moci například pořídit to dřevo. Zónace totiž vznikne až nyní v přípravných fázích před vyhlášením parku, kdy hlavním podkladem bude zhodnocení přirozenosti lesních ekosystémů. Tento odborný materiál se pak bude projednávat s jednotlivými obcemi.
Právě otázka zón národního parku je jedním ze základních a pověstných kamenů úrazu. Zónace národního parku se totiž zásadně liší od zónace chráněné krajinné oblasti, jak jsou na ni zdejší obyvatelé zvyklí. Zatímco v CHKO znamenají zóny odstupňování kvality území a tím jsou dány omezení a limitace aktivit včetně vstupu, tak v národních parcích jednotlivé zóny určují výhradně management přístupu k danému místu, vyjma tzv. klidových oblastí. Přeloženo „do češtiny“, zóna v národním parku určuje, jak se bude v té, které zóně o les pečovat. Důležité je v tomto bodě právě slovo „pečovat“, protože les v národním parku neslouží k cílenému hospodaření ve smyslu plánované a systematické těžby dřeva. Konkrétně v uvažovaném Národním parku Křivoklátsko by údajně měly být kolem obcí stanovené části NP, kde se bude možno o les starat takovým způsobem, který místním lidem zajistí permanentní zdroj dřeva na vytápění po jednotlivých konkrétních stromech.
Co se týče klidových oblastí národních parků, tak ty znamenají termínově dočasný nebo celoroční zákaz vstupu z důvodu nerušení například vzácných druhů ptáků při hnízdění. V NP Křivoklátsko by klidovými oblastmi podle Obermajera (AOPK) měly být pouze již nyní uzavřené lokality, které jsou v současnosti v rámci CHKO Národními přírodními rezervacemi. Část místních usedlíků se obává, zda ochranáři nebudou chtít v budoucnosti v rozsahu národního parku tyto klidové oblasti zvětšit na další území.
Z publika v Broumech také vyšel názor, že „kdosi chce pátý národní park a je mu jedno, zda ho prdne do Jeseníků nebo na Křivoklátsko“ a poté konstruktivní otázka, „co že přírodě a lokalitě nedokáže zajistit stávající CHKO a zdejší Lesnický park?“ Podle Obermajera z AOPK lesní majitelé a hospodáři Lesy České republiky a Collorado-Mansfeldové, kteří se sdružují pod hlavičkou Lesnického parku Křivoklátsko, nehospodaří v této výjimečné krajině tak, jak to ochrana přírody potřebuje. Pro přítomné laiky tu přišla od AOPK překvapivá informace, že už nyní platí CHKO Křivoklátsko Lesům ČR (LČR) kompenzace za netěžení dřeva v plném hospodářském rozsahu. Ochranáři ale ještě nemají detailně spočítané, na kolik by takové finanční kompenzace ze zdrojů českých daňových poplatníků vyšly v případě, že by sice nebyl vyhlášen národní park, ale zůstalo zde „jen CHKO“, kde by firmy ale netěžily vůbec. Jaroslav Obermajer (AOPK) usuzuje, že kompenzace ze státních zdrojů za úplné netěžení dřeva by významně převyšovaly finance potřebné na zřízení a provoz národního parku.
Další bolavou a ve vzduchu visící otázkou místních je, co konkrétně národní park přinese jim. Podle Dolejského (MŽP) například možnost rozvoje ve smyslu turistiky a dotací na chodníčky, penziony či parkoviště. Na to část zdejších občanů reagovala tak, že nechtějí beton, ale preferují klid a přírodu.
Je ovšem možné, že pokud obce nevybudují turistickou infrastrukturu, tak po prvotním návštěvnickém boomu do těchto obcí v rámci NP moc lidí jezdit nebude a postupně se přesunou tam, kde tu infrastrukturu vesnice vybudují.
Besedy se účastnili i starostové obcí, které jsou od budoucího parku vzdálené, čemuž se Dolejský (MŽP) v debatě podivoval. Dle shodného vyjádření starostů je to proto, že se zajímají, jak bude pomoženo jim v souvislosti s případnou zvýšenou dopravou skrz jejich obce směrem do Národního parku Křivoklátsko.
Hana Zeus
