Slovník vydá město nákladem 1500 kusů. Na jeho sepsání se bude podílet kolektiv autorů vedený Lukášem Fasorou z Historického ústavu Masarykovy univerzity Brno. Slovník bude podle primátora Petra Ryšky (ODS) přirozeně navazovat na publikaci Dějiny Jihlavy, první souborné dílo věnované městu, které vyšlo před 14 lety.
„Řada významných jihlavských osobností má opravdu daleký přesah mimo město. Jsou to často lidé až světového záběru, myslím tím třeba jihlavské misionáře,“ řekl Fasora.
Obdobně rozsáhlé slovníky podle něho mají jen některá větší města, vznikají snadněji tam, kde jsou univerzity s dostatkem badatelů. „Rozhodně bych neřekl, že je to (existence biografického slovníku) úplně všední záležitost. Jihlava tím předbíhá mnohá krajská města, že něco takového bude mít. Určitě to bude vzpruha pro jihlavskou identitu a možná i hrdost,“ řekl Fasora.
Protože byla Jihlava až do skončení druhé světové války městem s převahu německy hovořících obyvatel a centrem takzvaného německého jazykového ostrova na pomezí Čech a Moravy, prosazovali se její rodáci či absolventi německého gymnázia často v Rakousku a Německu, kde jsou dnes známější než v České republice. „Vnímáme to jako výrazný deficit, který chceme tak trochu odstranit,“ řekl Fasora.
Slovník připomene mimo jiné Antona Gregora Dankovského, významného filologa první poloviny 19. století, který v Jihlavě studoval, nebo Josefa Höfera, rodáka z Rančířova u Jihlavy, který se stal zemědělským reformátorem a stál za rozvojem zemědělského školství. Ve slovníku se lidé dozví také o Emmerichu Czermakovi, který patřil také mezi absolventy jihlavského gymnázia a v meziválečném Rakousku byl ministrem.
Při tvorbě slovníku bude podle Fasory důležité k popisovaným osobnostem přistupovat vyváženě. „Ne všechny jsou hodnoceny v dnešním smyslu slova pozitivně,“ zdůraznil Fasora. Součástí slovníku budou i osobnosti z nedávné minulosti města a dokonce osobnosti žijící. Vyhnout se jim by bylo podle Fasory zbabělé. „Je to pro nás takový největší metodologický oříšek, protože samozřejmě žijící osobnost nebo osobnost z nedávné minulosti vzbuzuje největší kontroverze,“ řekl Fasora.
Na tvorbě slovníku s abecedně řazenými jmény a rozsáhlou předmluvou se budou podílet kromě historiků z Brna, Olomouce či Prahy také pracovníci Muzea Vysočiny Jihlava, Oblastní galerie Vysočiny a především Státního okresního archivu v čele s ředitelkou Renatou Piskovou.
Jihlava na přípravu a tisk slovníku poskytne necelé tři miliony korun.
Zdroj: ČTK
