Bližší Lhota nesla dříve název Vorderstift (německy), vesnice usazená na břehu Vltavy má dlouhou historii. Písemné prameny zmiňující její existenci sahají až k roku 1440. Zdrojem informací jsou často záznamy tehdejších panských úředníků dohlížejících na výběr daní. V tomto případě se o ní píše jako Schöne Eck – krásném koutě. Tehdy to byla malá vesnička s pár staveními.
Většího rozvoje se dočkala stejně jako mnoho dalších s rozšířením železnice. Bližší Lhota ožívá koncem 19. století se stavbou tratě z Českých Budějovic na Želnavu. Spolu s nádražím vzniká hostinec U Vltavy. Schwarzenbergové pak staví lesovnu, v období 2. světové války v návaznosti na železnici vzniká továrna na zpracování lnu pro německé uniformy. Staví se domy dělníků a Bližší Lhota nabývá na významu. Sklady piva tu má i pivovar na budějovické pivo, vyrábí se tady marmelády a ovocné šťávy firmy Skrbek. V roce 1910 měla Bližší Lhota 165 obyvatel a 13 domů, v roce 1945 už byl počet stavení téměř dvojnásobný.
Zvrat nastává v padesátých letech s výstavbou lipenské přehrady, respektive s jejím napouštěním. Mnoho lidí dnes její vznik připisuje bývalému režimu, není to ale tak úplně přesné. Poprvé se o nutnosti přehrazení Vltavy začíná hovořit už v roce 1890, po velkých povodních. Tehdy se ale ještě myšlenku přehrady jako protipovodňového opatření nepodařilo prosadit. Další velké povodně o třicet let později oživují myšlenku přehrazení řeky, a v roce 1930 už vznikají plány na vybudování přehrady. Ty ale dostávají konkrétní podobu až po 2. světové válce. Tehdy dostává přehrada dnešní podobu, včetně vodní elektrárny. Samotná výstavba začala v roce 1952. Bylo vykáceno 1670 hektarů lesů a 86 hektarů dalších ploch včetně roztroušené zeleně a různých keřů. Napuštěna byla až v únoru 1958. Stala se tak dalším stupněm Vltavské kaskády. Kvůli výstavbě Lipna zaniklo mezi roky 1950 až 1958 téměř 90 osad.
Byť na Hornoplánsku spolu se stavbou Lipna přímo nezanikla žádná z původních vesnic, život v nich ovlivnila. A nejvíce právě v Bližší Lhotě. Nejlépe to ilustruje statistika počtu obyvatel. Zatím co v roce 1930 zde žilo 2468 obyvatel, v roce 1961 už jich je pouze 43. Zátopové pásmo totiž překrylo domy, továrnu na zpracování lnu i nádraží, kam původně chodili lidé z protilehlé Horní Plané na vlak. Mezi Planou a Černou mizí celá železniční trať pod hladinou Lipna, zanikla zastávka Pestřice a ocelový most přes Vltavu. Trať se musela přesunout mimo oblast, kterou plánovaně překryla voda. Nádraží, továrna na zpracování lnu i několik stavení bylo zbouráno. Dodnes jsou při nízké hladině viditelné jejich základy, stejně tak bývalá železniční dráha. Ale nejen ony, dodnes jsou v krajině patrné také stavení zaniklá spolu s odříznutím lipenskou nádrží.
Z převážně velkých usedlostí dnešní Bližší Lhotu tvoří jen několik stavení. Nejvýraznější je zachovaná schwarzenberská lesovna, která prošla rozsáhlou a citlivou rekonstrukcí. S protější Horní Planou lhotu spojuje přívoz s pravidelným provozem.
Na zabydlenosti Bližší Lhoty se nepochybně podepsala také blízkost hraničního pásma. Komunistický režim rozhodně netoužil po tom, aby v těsné blízkosti „čáry“ kdokoliv žil. A zde je skutečně k hranicím Rakouska velmi blízko. To se změnilo po pádu železné opony. Proč se spolu s tím do Bližší Lhoty nevrátil život jako dříve, zůstává nejasné. A je to s podivem, protože stále platí, že je krásným koutem Jihočeské kotliny. A bylo by nepochybně hezké přivést znova do této krajiny život v podobě, jaký ji byl kdysi vlastní.
JSTE PAMĚTNÍK? NAPIŠTE NÁM
Pamatujete dobu, kdy Bližší Lhota a další obce okolo Lipna vzkvétali? Případně máte zajímavé detaily z vyprávění rodičů či prarodičů, o nichž si myslíte, že by neměly zůstat zapomenuty?
Rádi vaše vzpomínky na život v Hornoplánsku zprostředkujeme i ostatním čtenářům – své příběhy prosím posílejte na: [email protected].
Zdroj: VZ
