Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně změnila přístup k ochraně rostlin ve svých sklenících. Namísto dosavadních chemických postřiků začala využívat biologickou ochranu pomocí dravých slunéček. Důvodem této změny se stala rostoucí rezistence škůdců vůči běžně používaným přípravkům.
„Dlouhodobým problémem chemické ochrany je vznik rezistence škůdců vůči používaným látkám. V našem případě došlo k výraznému přemnožení červců, kteří již na běžně používané přípravky prakticky nereagovali,“ vysvětlila odborná pracovnice Hana Ondrušková. Červci přitom představují jedny z nejčastějších škůdců skleníkových rostlin.
Dravá slunéčka dokážou aktivně vyhledávat červce ve všech vývojových stádiích a výrazně omezit jejich populaci. Nejúčinnější jsou přitom larvy, které během svého vývoje zkonzumují stovky červců. Pokud se podaří vytvořit stabilní populaci těchto predátorů, může biologická ochrana fungovat dlouhodobě bez nutnosti opakovaných zásahů.
Úspěch biologické ochrany však závisí na specifických podmínkách ve skleníku. Klíčová je zejména teplota, která nesmí dlouhodobě klesat pod šestnáct stupňů Celsia.
Přechod na biologickou ochranu však přináší i další výzvy. „Dosud používaná chemická ochrana nepůsobila pouze proti červcům, ale zároveň potlačovala i výskyt dalších škůdců,“ upozornila Ondrušková. Pravidelné postřiky udržovaly na nízké úrovni také svilušky, třásněnky, molice nebo mšice.
Po ukončení chemických zásahů se proto může stát, že se tyto skupiny škůdců začnou postupně přemnožovat. V takovém případě bude podle odbornice nutné rozšířit biologickou ochranu o další specializované predátory, například dravé roztoče nebo parazitické vosičky.
Zdroj: ČTK
