Přibližně 23 tisíc let stará soška ve sbírkách Moravského zemského muzea prozrazuje, kdo byl muž pohřbený na křižovatce dnešních brněnských ulic Francouzské a Přadlácké. Patřila šamanovi, jehož ostatky a majetek byly nalezeny před 130 lety.
Mezi tehdejšími nálezy vyniká soška z mamutoviny skládající se ze tří dochovaných částí: hlavy, trupu a levé ruky. Podobné sošky sloužily šamanům. Soubor kostí největších zvířat, kly a sbírka ulit třetihorních měkkýšů jen podtrhovaly význam pohřbeného muže. „Moravské zemské muzeum se v roce 130. výročí tohoto důležitého nálezu rozhodlo upozornit na šamanovu loutku pamětní deskou,“ říká ředitel muzea Jiří Mitáček.
Další stopu pak dodaly kosterní pozůstatky muže. „Ústřední význam má lebka a části obou stehenních kostí staršího muže nesoucí jasné stopy kostního zánětu, lidově zvaného kostižer. Pohřbený muž po celý život trpěl značnými bolestmi. Právě z takových psychicky zkoušených jedinců se dle etnohistorických záznamů rekrutovali šamani,“ říká archeolog Martin Oliva.
Že se jednalo o šamana potvrzují i další nálezy. Ohlazený konec sobího parohu, zřejmě palička na buben a dvě mezikruží z opuky – typickými šamanskými kruhy. Unikátní je sada kotoučků z mamutoviny, mamutích stoliček, kosti a kamene. Radiokarbonové datování z oxfordské laboratoře obnáší 23 680±200 let před dneškem, a reálné stáří je ještě o 3 až 4 tisíce let vyšší. „Ocitáme se tedy na sklonku éry lovců mamutů s kulturou zvanou gravettien a právě tento nález dovolil poodhalit taje jejich duchovního života,“ dodává Oliva.
Tento jedinečný soubor nemusel být hrobem s milodary, ale mohl představovat též depozici posvátných předmětů, k nimž jakožto schraňované ostatky patřily i kosti mocného šamana.
