• nezarazene
  • Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • Brněnští vědci odhalili fungování viru, který napadá i pro nás důležité mořské řasy kokolitky

    12.4.2024
    Doris Drienová

    Vědci z laboratoří CEITEC Masarykovy univerzity popsali strukturu viru napadajícího mořské řasy. Zmapovali také replikační cyklus viru uvnitř hostitelské buňky, stejně jako obrannou strategii řasy, která má významný ochlazující efekt na planetární klima.

    Výsledky výzkumu publikoval časopis Science Advances, oznámila ve čtvrtek mluvčí institutu Halina Jílková.

    Virus EhV-201 infikuje řasu Emiliania huxleyi, která patří mezi takzvané kokolitky. Produkuje drobné kalcitové disky, kokolity, kterými obaluje svůj povrch. Kokolity odrážejí světlo jako malá zrcátka, snižují tak absorpci slunečního záření oceánem. Kokolity navíc obsahují uhlík a jejich usazování na mořském dně vede ke snižování koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, čímž redukují jeho příspěvek ke skleníkovému efektu.

    Řasa roste v oceánech s temperovanou a chladnou vodou, avšak její populační hustotu snižují viry, včetně EhV-201, o kterém měli vědci dosud jen málo informací. Navíc, každá virová částice je jedinečná. „Museli jsme použít tomografický přístup, abychom získali maximum informací z každé jednotlivé částice viru, a nakonec jsme prokázali, že virová částice EhV-201 je obalena dvěma membránovými vrstvami, mezi kterými leží virová kapsida. Vnější membrána viru je přichycena ke kapsidě několika typy transmembránových proteinů,“ uvedl první autor studie Miroslav Homola.

    „Částice EhV-201 infikují řasu Emiliania huxleyi tak, že se přichytí na její povrch a spojí vnitřní membránu viru s plazmatickou membránou buňky, čímž dojde k doručení virového genomu do buňky,” doplnil vedoucí týmu Pavel Plevka.

    Buňky před virovou infekcí chrání kokolity a další membránové vrstvy. „Toto brnění umožňuje buňkám Emiliania huxleyi obelstít virus a přimět ho vypustit jeho genom mimo buňku, což zabrání infekci. Některé částice viru však najdou mezery v ochranných obalech, doručí svůj genom do cytoplasmy buňky a zahájí tak infekci,“ popsal Homola.

    Vědci vyřezali tenké lamely v zamražených buňkách infikovaných řas. „Mohli jsme tak sledovat, jak viry tvoří v určitých místech buňky takzvané virové továrny, kde dochází ke skládání virového potomstva. Virus také rafinovaně odstraní ochranné vrstvy z povrchu infikované řasy, aby se mohl kontinuálně uvolňovat do prostředí a infikovat další buňky,“ uzavřel Homola.

    Zdroj: ČTK



    Nepřehlédněte