Ekologická, nízkonákladová a snadná. Tak popisují vědci z Agronomické fakulty MENDELU technologii pro čištění odpadních vod, která k odbourání nečistot využívá řasy, sinice, bakterie a další mikroorganismy.
Systém se ve velkém měřítku využívá například v USA, mohl fungovat i v Česku. „Takzvané ATS systémy jsou založené na přirozeném seskupení mikroorganismů, které jsou přichycené na pevném povrchu, přičemž celým systémem cirkuluje odpadní voda,“ popisuje princip čištění doktorandka Vladimíra Tarbajová z Ústavu chemie a biochemie AF MENDELU.
Vzorek organizmů pochází z jezírka u rekultivované skládky, testují na něm působení barev používaných v textilním a papírenském průmyslu. „Mohou mít karcinogenní účinky, určitě to tedy není bezpečná látka,“ vysvětluje doktorandka. Složení mikroorganismů je klíčové. Každý druh je v něčem výjimečný a jinak dokáže znečištění odbourat. „Dominantní jsou vláknité řasy, které se přichytí k povrchu a spolu s nimi pak drží další mikroorganismy, třeba houby, sinice, bakterie nebo plísně. Ty mají schopnost tu škodlivou látku stáhnout z vody, vtáhnout ji do sebe a postupně ji rozložit,“ vysvětluje Tarbajová. Pokud je seskupení mikroorganismů odebráno přímo z terénu, kde se znečištění vyskytuje, je na ně navíc navyklejší. „Mikroorganismy zvládnou v takovém prostředí déle žít, není to pro ně tak toxické, a při odbourávání mohou být ještě efektivnější,“ doplňuje studentka.
Postupně by se vědci chtěli zaměřit také na další odpadní látky. „V zahraničí existují velkoplošné ATS systémy, které čistí odpadní vodu komplexně. I my bychom do budoucna rádi pracovali s dalšími druhy látek, například s antibiotiky, hormony a podobně. Metodika je u nich ale složitější,“ dodává Tarbajová. Vědci dodávají, že se jedná o jednoduchý systém čištění vody, který není nákladný na výrobu a nepotřebuje speciální zařízení. sto
