Masarykova univerzita ve spolupráci s odborníky z konsorcia STROKE Brno přišla s enzymem, který by mohl výrazně zlepšit léčbu ischemické cévní mozkové příhody. Nový trombolytický přípravek dostal název Brnotepláza a jeho výsledky ve zvířecích modelech překonaly dosud používané léky ve třech klíčových ohledech najednou.
Mrtvice patří celosvětově k nejčastějším příčinám úmrtí i trvalé invalidity. Altepláza, která byla téměř třicet let jediným schváleným lékem na rozpuštění sraženiny v mozku, zprůchodní ucpanou cévu u méně než poloviny pacientů. Druhý přípravek, tenektepláza, získal schválení v USA teprve v březnu 2025. Právě tato mezera v léčbě motivovala brněnský tým k hledání účinnější alternativy.
Brnotepláza vykazuje osmdesátkrát vyšší selektivitu k fibrinu, hlavní stavební bílkovině sraženiny. Díky tomu se enzym aktivuje prakticky výhradně v místě sraženiny a jinde v krevním řečišti zůstává klidný, což přirozeně snižuje riziko nežádoucího krvácení. Zároveň je čtyřikrát odolnější vůči inhibitoru PAI-1, který trombolytické enzymy v krvi rychle vyřazuje z provozu, a čtyřikrát lépe proniká přímo do hloubi sraženiny.
Ve zvířecích pokusech se céva zprůchodnila u 87 procent léčených zvířat, zatímco u alteplázy to bylo 56 procent. Závažné krvácení do mozku se objevilo u 15 procent zvířat léčených Brnoteplázou, u tenekteplázy to bylo 35 procent a u alteplázy 21 procent. Na konci pokusů vědci v plazmě potkanů nacházeli až sedmatřicetkrát více aktivního enzymu než po podání alteplázy.
Prakticky zásadní by mohl být i způsob podání. Altepláza vyžaduje hodinovou infuzi, zatímco Brnoteplázu by bylo možné aplikovat jako jedinou rychlou injekci. U mrtvice, kde každá minuta rozhoduje o rozsahu poškození mozku, jde o podstatný rozdíl.
K výsledku vedla práce s více než deseti tisíci nasimulovanými variantami enzymu. Postupným sítem testů prošla jediná. „Tradiční metody proteinového inženýrství často vylepšují jen jednu vlastnost. V naší studii jsme optimalizovali víc těchto vlastností současně,“ popsal první autor studie Martin Toul, postdoktorand a laureát ocenění Česká hlava 2023, který aktuálně působí mimo jiné na Vlaams Instituut voor Biotechnologie a University of Ghent.
Korespondenční autor Zbyněk Prokop z Masarykovy univerzity zdůraznil multioborový přístup celého projektu. Na výzkumu se podíleli experti na počítačové modelování, laboratorní biologii, biofyziku, medicínu i testování na zvířatech ze sdružení STROKE Brno a národního centra kompetence RETEMED.
Do klinické praxe Brnoteplázu čeká ještě dlouhá cesta, výsledky studie nicméně byly publikovány v časopise ACS Catalysis.
Zdroj: Masarykova univerzita
