Brno chce stavět multifunkční halu na výstavišti za 3,6 miliardy a atletickou halu u univerzitního kampusu zhruba za 800 milionů. Bude se ale muset zadlužit, navíc Národní sportovní agentura na haly asi nepřispěje. Opozice se navíc obává, že se multifunkční hala nedá za odhadované náklady postavit.
Podání žádostí schválili zastupitelé na mimořádném jednání. „O dotaci požádaly dva subjekty, a to Arena Brno, a.s., a statutární město Brno, což je zcela v souladu s pravidly programu. Stejně tak bylo možné žádat o 300 milionů na multifukční i na atletickou halu,“ potvrdila primátorka Markéta Vaňková /ODS/.
Podle primátorky by měl na stavby přispět stát. „Podstatné je, že obě haly jsou zařazeny ve vládou schváleném Národním investičním plánu na roky 2020–2050. To považujeme za závazek ze strany státu: my máme za úkol stavby připravit a očekáváme jeho adekvátní podíl na těchto investicích, zvláště když jde o výrazně nadregionální projekty. Ze zkušenosti víme, že nynější alokovaná částka nemusí být konečná, běžně se stává, že bývá dle zájmu žadatelů navyšována,“ dodala primátorka.
Což je teď minimálně sporné. Podle ministerstva pro místní rozvoj totiž uvedení hal v Národním investičním plánu stát k ničemu nezavazuje. „Národní investiční plán nedává, ani v minulosti ani nedával, garanci poskytnutí finančních prostředků pro projekty,“ uvedl mluvčí ministerstva Vilém Frček. Samo ministerstvo podobné projekty podporovat nemůže. „Hlavním partnerem k debatě o výstavbě finančně náročné sportovní infrastruktury je Národní sportovní agentura,“ vysvětlil Frček.
Národní sportovní agentura, už dala najevo, že na dva projekty Brna nebude mít dost peněz. „Není jakkoli pravděpodobné, že by z 900 milionů v dotačním programu, které jsou určeny pro celou Českou republiku, šlo 600 milionů do Brna. To by znamenalo, že pro dalších třináct regionů by zbývalo 300 milionů,“ vysvětlil už dříve mluvčí NSA Jakub Večerka s tím, že rozdělení žádosti do dvou nemá žádný význam.
To může výstavbu sportovních stánků významně zkomplikovat. Pokud se podle primátorky nepovede získat 300 milionů na stavbu atletické haly, město ji nepostaví. Hala už má přitom stavební povolení a město muselo projekt několikrát přerušovat. Pokud by bylo Brno s žádostí o dotaci neúspěšné u multifunkční haly za 3,6 miliardy, chce ji postavit i tak.
Město má na stavbu multifunkční haly přislíbeno 200 milionů od Jihomoravského kraje. Zároveň bude muset čerpat miliardový úvěr od Českomoravské záruční a rozvojové banky a o další miliardě teprve jedná s Národním rozvojovým fondem. Brno vyčlenilo ve svém rozpočtu 700 milionů na halu, podobnou částku by podle Vaňkové mohlo vyčlenit i příští a možná přespříští rok.
Výdaje z městské kasy hodlá pokrýt z očekávaného o miliardu vyššího daňové výnosu. Ten má pramenit z lepšího ekonomického vývoje. Zda se předpoklad naplní i v dalších letech, není jisté.
Někdejší náměstek primátora Robert Kotzian /Brno+/ navíc upozornil, že město není nezadluženým městem. „Brno má v současné době kolem tří miliard korun dluhů. Přestože je úspěšně splácí, je navýšení o další miliardu korun v době, kdy podstatným způsobem rostou ceny stavebního materiálu, rizikové,“ upozornil Kotzian.
„Vždycky jsme byli pro novou halu. Ovšem tato koalice nehraje s veřejností poctivou hru. Spuštění tak velké investice mělo předcházet zpracování střednědobého investičního plánu města, ve kterém vedení Brna stavbu haly obhájí v kontextu ostatních potřeb. Je zkrátka třeba znát osud dalších velkých investic města: koncertního sálu, investic do vodohospodářské infrastruktury,“ pokračuje Kotzian. Navíc součástí ceny nové haly podle něj nejsou náklady na vybudování příjezdové komunikace, místních komunikací, parkoviště a sadových úprav apod. Skutečná cena areálu bude podle Kotziana podstatně vyšší.
Část opozičních zastupitelů také vyjádřila obavu, že investice město zadluží na dlouho dopředu. Podle nich by bylo potřeba hledat spoluinvestora. Vaňková uvedla, že město se o to snažilo, ale nepodařilo se to. Jediné ohrožení projektu multifunkční haly tak prý spočívá ve výběru koncesionáře, který by měl halu provozovat a který by měl platit nájemné, z něhož se budou hradit úvěry. Vaňková uvedla, že koncesionářem musí být subjekt, který má zkušenosti, halu podle ní nemůže provozovat město nebo některá z městských společností. Pokud by se koncesionáře nepodařilo vybrat, město by muselo projekt zvážit, nebo se znovu snažit někoho najít. Podle Vaňkové by mělo město koncesionáře vybrat v listopadu. Zatím se hlásí jeden zájemce.
Jan Štoll/ ČTK
