Nové multifunkční centrum bude provozovat trojice Richard Preisler, Martin Krb a Martin Kontra, která uspěla ve výběrovém řízení v roce 2019 mezi padesátkou uchazečů. Otevřít by se mělo už v létě.
Bývalé nádraží se stane komunitním centrem se sportovním a kulturním sálem, galerií a bistrem. Pořádat se tu budou koncerty, debaty nebo workshopy. Počítá se mimo jiné s pingpongovým stolem speciálně navrženým od designéra Jana Plecháče, fotbálkem, cyklistickými trenažéry i půjčovnou vintage silničních kol. Autoři návrhu rekonstrukce jsou architekti Ondřej Tuček a Jan Binter. Rekonstrukci prováděla stavební společnost KONSIT.
Srdcem domu je nově bistro, využívající delší severní křídlo a peron. V centrální části hlavní budovy je umístěna půjčovna kol. V menším jižním křídle najdete multifunkční sál, který by měly doplnit různé sportovní prvky. Galerie obsadí první patro drážního objektu.
Povedlo se také obnovit řadu cenných historických prvků, jako jsou dřevěná konstrukce zastřešení peronu nebo malovaný strop v původní čekárně. Všechny podlahy jsou nové.
V patře jsou nové dubové vlysy. Kamenné schodiště bylo pečlivě opraveno. Nově vloženými prvky jsou například barový pult, osvětlení, žebrová topná tělesa a také venkovní cortenové zábradlí, tvořící bezpečnostní předěl od drážního tělesa.
Nové využití najde i bývalý peron, který se promění v zahrádku bistra. Úpravami prošlo i nejbližší okolí objektu.
Rekonstrukce měla být původně hotová už v roce 2021. Zasáhl ale covid, který vnesl do projektu jisté úřední zmrtvění. Další prodloužení způsobil špatný stav skrytých konstrukcí. Ukázalo se, že dřevokazné organismy jako jsou plísně, hniloby a dřevomorka, napadly dřevěné prvky i zdivo, část základů byla rozpadlá a bylo nutné provést sanace spodní stavby.
„Soutěž jsme vyhráli v roce 2019 a za tu dlouhou dobu se opravdu hodně změnilo. Máme trochu jiné vize i zkušenosti. Lidé také dnes od kavárny nebo bistra očekávají něco jiného než tehdy. Úroveň gastronomie se posunula. Operujeme s jinými náklady, cenami energií, inflací. Krom toho se prostě změnily potřeby lidí. Hodně do toho zasáhl i covid, kdy všichni začali trávit víc času venku sportováním. Proto třeba přicházíme s rozšířením, jež klade větší důraz na sport. Naštěstí jsme dost přizpůsobiví a za ty roky jsme nabrali hodně zkušeností – třeba při realizaci sportoviště v podchodu na Vltavské, kde jsme se stali spoluautory architektonického řešení,“ řekl Martin Kontra Michaele Hečkové pro Magazín CAMP.
Nyní už snad půjde vše podle plánu. Oprava nádražní budovy by měla být hotová v nejbližších týdnech.
Bubenečské nádraží, druhé nejstarší v Praze, bylo postaveno při zprovoznění železniční dráhy z dnešního Masarykova nádraží do Lovosic 1. června 1850. Tehdy bylo ale mnohem skromnější. Za jeho tvůrce považujeme vídeňského inženýra Antona Jünglinga (1798 – 1885), přednostu kanceláře pozemních staveb Generálního ředitelství státních drah. Stanice byly tehdy byly děleny dle významu, což Jünglinga vedlo k vytváření typizovaných staveb, rozlišovaných drobnějšími detaily. Vzhledem k blízkosti Místodržitelského letohrádku a návštěvám různých potentátů bylo nádraží v roce 1878 vylepšeno, včetně přijímací budovy. A jelikož ani to nestačilo, bylo znovu přestavováno na přelomu staletí.
Budova s dopravní kanceláří, provozními místnostmi, úzkou vstupní chodbou s přepážkou pokladny, čekárnou, toaletami a krytým peronem byla v provozu do roku 2014. Právě tehdy se otevřela nová železniční zastávka Praha-Podbaba, která převzala její funkci. Poslední osobní vlak zde zastavil 28. srpna 2014 před půlnocí.
Zdroje: Magazín CAMP + Praha 6 + Kniha o Bubenči
