Nákladné a složité, ale možné. Tak zní závěr studie státního podniku Diamo, která hledala odpovědi na otázku, zda by bylo v karvinských dolech ČSA a Darkov možné obnovit těžbu černého uhlí. Uhlí je dost, know-how také – vše je podle studie jen otázkou ceny uhlí na světových trzích.
V dolech ČSA a Darkov, kde těžba skončila v únoru 2021, je ještě alespoň 14 milionů tun vytěžitelných zásob kvalitního koksovatelného uhlí. Dalo by se tam těžit více než milion tun ročně. Bylo by to ale technicky náročné, příprava by trvala šest let a stála by zhruba deset miliard korun. Jen pořízení dobývacích a razicích technologií by přišlo na devět miliard. Těžit by se pak ale dalo 14 let.
„Aby nebyla těžba ztrátová, musela by se prodejní cena uhlí pohybovat nad 7700 korun za tunu,“ uvedla mluvčí státního podniku Diamo Jana Dronská. Zlomová je prodejní cena kolem 8000 korun, kdy se projekt dostává celkově do kladných čísel. Aktuálně se ceny koksovatelného uhlí na světových trzích, které určují i cenu českého uhlí, pohybují na úrovni přibližně 7270 korun za tunu.
Důležité by bylo také najít dostatek kvalifikované pracovní síly. Při výkonu přes milion tun ročně by bylo třeba až 2700 nových pracovníků. „Zaškolení a výcvik nových pracovníků ve specifických profesích přitom nejsou možné bez předchozí praxe. Z hlediska platných báňských předpisů je kvalifikovaným pracovníkem v řadě činností zaměstnanec, který má důlní praxi, což zcela vylučuje nábor nových, v tomto smyslu nekvalifikovaných zaměstnanců,“ uvedla Dronská.
Pro srovnání: v těžební společnosti OKD, která těží černé uhlí už jen v Dole ČSM, nyní pracuje okolo 3300 lidí a v příštím roce by mohla vytěžit 1,3 milionu tun.
Těžbu firma postupně ukončuje, protože se dlouhodobě nevyplácela. Podle původních plánů měla těžba v Dole ČSM skončit letos, vláda ale rozhodla o prodloužení minimálně do konce roku 2023. Vlastníkem OKD je stát. Na státní podnik Diamo, který má na starosti zahlazování následků hornické činnosti a zajišťuje i útlum těžby uhlí na Karvinsku, byly doly ČSA a Darkov převedeny loni v březnu.
Při přípravě těžby v dolech Darkov a ČSA a by bylo nutné posoudit vliv na životní prostředí (EIA), což trvá až dva roky, teprve pak by bylo možné zahájit řízení s báňským úřadem pro povolení hornické činnosti. Celá příprava se odhaduje na šest let.
V obou dolech jsou obtížné podmínky z pohledu rizik bezpečnosti práce a provozu. „Řada oblastí v dolech je již uzavřena hrázemi a centrální klimatizace je zlikvidována. V uzavřených oblastech probíhá přirozené zatápění důlní vodou, otvírkové překopy a přípravná důlní díla jsou zatopena. Infrastruktura dolů je značně opotřebená bez patřičných finančních vstupů do oprav a investic po již dlouhou dobu,“ uvedla Jana Dronská.
„Vytvořili jsme kvalitní odborný materiál, který dává odpovědi na základní otázky a obavy, se kterými se v současné době setkáváme při likvidaci dolů v kontextu potřebnosti uhlí. Chtěli jsme, aby ministerstvo průmyslu a obchodu a odborná veřejnost měly k dispozici všechny potřebné údaje pro případné další rozhodování,“ uvedl ředitel Diama Ludvík Kašpar.
Tým, jenž zpracovával studii, tvořili odborníci, kteří připravovali a projektovali těžbu dříve pro OKD, při převodu utlumovaných dolů přešli pod Diamo a převzaté dobývací prostory dobře znají. Studii zpracovali jen pro doly ČSA a Darkov. Na další doly, které ukončily těžbu dříve, se analýza nezaměřovala.
brd / čtk
