Nádraží Veleslavín je důležitý dopravní uzel pro mimoměstskou i lokální dopravu a díky napojení na letiště se stává bránou do hlavního města.
Zahloubením drážního tělesa vznikne 10 km dlouhý zelený koridor – lineární park – pro pěší i cyklisty. Budova nádraží se nachází v klíčovém bodě tohoto koridoru. Stěžejním konceptem návrhu je integrovat zelený pás s budovou nádraží a umožnit tak jeho plynulé pokračování. Pro návrh nádraží je prioritou snadná orientace, čitelnost prostoru a plynulost pohybu. Součástí návrhu je nové centrum Veleslavína včetně náměstí a komplexu budov s obchodním parterem, administrativní a bytovou funkcí a podzemním parkováním.
Vedle Dalibora Hlaváčka a Zuzany Kučerové se na projektu podíleli Ludvík Holub, Klára Novotná, Petr Vošmik, Anežka Zákopčaníková (architektonické řešení); Terra Florida (krajina); František Denk (statické řešení); Petr Macek (dopravní řešení); Martin Jacura, Tomáš Javořík (železniční tratě a stanice) a Jannike Sklenářová.
Železniční stanice Praha – Veleslavín na trati 120 z Prahy do Rakovníka vznikla v roce 1863, kdy byla Lánská koněspřežka nahrazena parní železniční tratí. Stanice leží mezi nádražími Dejvice a Ruzyně na 7,7. traťovém kilometru (od nádraží Praha – Bubny).
Ze stanice historicky odbočovaly dvě vlečky, jedna do místní teplárny (směrem do Prahy doprava, snesena v roce 2008) a druhá do bývalé továrny na šamotové a hliněné zboží L. P. Dietze (směrem do Prahy doleva, snesena po druhé světové válce).
Koncem roku se nepěkné okolí veleslavínské stanice začalo upravovat.
„Podařilo se zbourat první vyhořelou budovu. Na druhé usilovně pracujeme (zatím ale jen na papíře),“ uvedl místostarosta Jakub Stárek a vyjádřil naději, že se letos snad povede místo vyčistit úplně.
