Městu to umožní smlouva se soukromým vlastníkem vyčištěné plochy, kde Plzeň podle předkupního práva získá za zvýhodněnou cenu 5,4 hektaru pozemků, tedy více než sedminu rozlohy dřívějších kasáren, největší rozvojové plochy v Plzni. Právo na odkoupení pozemků je největším benefitem, který pro město ze smlouvy s akciovou společností APB – PLZEŇ plyne, řekl náměstek primátora Pavel Bosák (Piráti). Smlouvu o spolupráci s investorskou firmou APB schválili zastupitelé.
Developer, který bude investovat 15 až 20 miliard Kč, tam postaví moderní čtvrť s 3230 byty pro 10 000 obyvatel, dvouhektarovým centrálním parkem, obchody a kancelářemi, kde bude pracovat asi 2300 lidí. Více než třetinu plochy má tvořit zeleň. První domy začne APB stavět do dvou let, už příští rok na jaře vodovodní řad z městské úpravny. „Jelikož se později počítá s prodloužením vodovodu, ušetří město díky tomuto závazku investora hodně peněz (150 až 200 milionů Kč),“ řekl Bosák. APB ještě zaplatí projekt vodovodu, který nechalo zpracovat město.
„Smlouva o spolupráci nám umožňuje v zásadní míře ovlivnit to, jak bude budoucí čtvrť vypadat, obsahuje dohodu o závaznosti územní studie. Nemůže se stát, že by investor třeba místo nižší zástavby, postavil paneláky,“ uvedl náměstek. Jsou definovány funkce lokality, procento zastavění, zeleně a další,“ řekl. Zásadním prvkem je centrální park, od něhož směrem k ulici U seřadiště postaví město svých 700 bytů.
Vodovody, silnice, chodníky a park za zhruba miliardu korun předá APB po dokončení městu za symbolickou cenu. Tím je podle náměstka eliminována možnost vzniku soukromých čtvrtí bez přístupu široké veřejnosti, což se dříve v některých místech ČR dělo. Ve východní části, u plánovaného napojení na Koterovskou ulici, vznikne parkoviště P+R, což má výrazně zklidnit dopravu v centru Plzně.
APB hned po schválení smlouvy s městem začala projektovat domy. „Rádi bychom stavěli první byty už příští rok. Velké území ale podléhá EIA (posudku vlivu stavby na životní prostředí), takže uvidíme, jak dlouho potrvají povolovací procesy,“ řekl místopředseda představenstva Petr Březina. Zhruba 30 procent nákladů na vznik nové čtvrti uhradí APB ze svých zdrojů, 70 procent z úvěrů od dvou bank.
Areál kasáren je opuštěný od roku 1992, od té doby čeká na zasíťování a výstavbu. Staré armádní budovy byly srovnané se zemí v roce 2007, plocha je podle Březiny vyčištěná, bez ekologické zátěže, připravená k zasíťování.
Zdroj: ČTK
