Na skládce v Čáslavi nebyla původcům odpadu doměřena základní složka poplatku za uložení odpadu ve výši 616 milionů korun, uvedlo město v prezentaci ke kulatému stolu v poslanecké sněmovně letos v únoru. Má se jednat o vyčíslení mezi roky 2016 a 2018.
„Město získávalo stále méně na poplatcích za odpady, přičemž objem odpadů ukládaných na skládce neustále stoupal,“ říká starosta Čáslavi Vlastislav Málek s tím, že na základě kontroly ukládání odpadů podali v souladu se zákonem o odpadech návrh na doměření poplatků za uložené odpady vůči původcům odpadu.
Jenže poplatky za uložení některých odpadů od jejich původců společnost AVE CZ nevybírala, protože některé odpady měly být využity na skládce jako takzvané konstrukční prvky, respektive použity jako technické zabezpečení skládky. Což firmě umožňuje zákon o odpadech.
„Za ukládání odpadů na skládky je původce povinen platit poplatek. Poplatky se neplatí za ukládání odpadů jako technologického materiálu na zajištění skládky za účelem technického zabezpečení skládky v souladu se schváleným projektem a provozním řádem skládky,“ uvádí doslovně zákon. Na využití odpadů dle zákona poplatková povinnost nedopadá.
„Využívání vhodných odpadů – zemina, suť, štěrk a jiný inertní materiál – pro účely konstrukčních prvků skládky bylo zavedeno v době, kdy skládku vlastnilo samotné město Čáslav, nyní však Čáslav tento způsob využití odpadů napadá,“ uvedla tisková mluvčí AVE CZ Pavla Ivácková.
Podle vyjádření společnosti je využití těchto materiálů povoleno Krajským úřadem Středočeského kraje v integrovaném povolení a ve schváleném provozním řádu skládky.
Na čí straně je právo v nakládání s odpadem musí rozhodnout soudy, doměřený poplatek vyčíslený na 616 milionů korun, si ale chce Čáslav nechat doplatit. Což bude mít dopad na obce a firmy, kterých se to týká.
„Většina z původců, proti nimž směřuje návrh na doměření poplatků, by měla uhradit poplatky ve výši, která pro ně nemá zásadní dopady,“ uvedl starosta Málek.
Jenže pro obce, kterých se to týká je zpětné doplácení za odpad problém.
„Jednalo by se celkem o 994 tisíc korun. Po koronavirové krizi a v nejistotě, jaké příjmy může obec očekávat se obec rozhoduje, jaké projekty nebude realizovat z důvodu nedostatku finančních prostředků. Zvažujeme, jestli vůbec máme rekonstruovat komunikace, chodníky, školu, školku, veřejné osvětlení,“ uvedla starostka Žleb Ludmila Záklasníková.
Čáslaví požadovaný milion korun, přitom nejsou pro Žleby, které vloni hospodařily s rozpočtem 23 milionů korun, žádné drobné. Navíc je to pro ně rána bez varování.
„Po obdržení výzvy od Středočeského kraje jsme začali zjišťovat informace, o co se vlastně jedná. Zjistili jsme, že nejsme jediní, kteří obdrželi tuto výzvu a rozhodli jsme se spojit síly, koordinovat právní kroky a využít všech zákonných prostředků k ochraně obecních zájmů a občanů. Naši iniciativu zastupuje jeden právní zástupce, v čemž vidíme výhodu,“ dodává starostka Záklasníková.
„Vedení města nás nijak nekontaktovalo. Až poté, co jsme obdrželi výzvu od Středočeského kraje a začali se vyptávat, co se děje, byla svolána schůzka v rámci Mikroregionu na úřadu v Čáslavi,“ dodává starostka.
Podobnou zkušenost mají i soukromé firmy.
„Překvapilo nás, že je s námi vedeno řízení o uložení povinnosti zaplatit dlužný poplatek za ukládání odpadu na skládku v Čáslavi,“ říká Vladimír Láska, předseda představenstva společnosti ENVIREX HOLDING.
„Z našeho pohledu jsou požadavky města Čáslav neoprávněné. Jsme přesvědčeni, že námi navezené odpady byly na skládce využity, tudíž byly osvobozeny od poplatku dle zákona. Což je i v souladu s podklady, které jsme obdrželi od společnosti AVE CZ odpadové hospodářství,“ uvedl Láska.
Firma by měla podle návrhu doplatit téměř 2 miliony korun.
„Doplacení této částky by vedlo k ukončení činnosti naší společnosti,“ dodává Vladimír Láska.
Podle starosty Čáslavi bylo ale jednání s obcemi a firmami zbytečné.
„S ohledem na množství subjektů a na tříletou prekluzivní lhůtu, po jejíž uplynutí právo na doměření poplatků zaniká, nebylo možné s každým původcem předem jednat. Ostatně konzultace by rozhodně nevedly k tomu, že by ze strany původců došlo k uznání našich návrhů,“ uvedl starosta Málek.
S postojem starosty Málka se neztotožňuje ani jeho starostovský předchůdce a současný senátor Jaromír Strnad.
„Považuji za problematické zpětné doměřování těchto poplatků firmám a obcím,“ uvedl senátor Jaromír Strnad.
„Já jsem přesvědčen, že není správné zpětně požadovat po obcích doplatek. Obce, pokud by se mohly dříve rozhodnout, by sem za tak vysoký poplatek vhodný odpad, tedy konstrukční materiál skládky, jednoduše nevozily a kromě toho, že by poplatky, o nichž hovoříme, jednoduše nevznikly, měla by skládka problémy s nedostatkem materiálu na překrytí komunálního odpadu. Pokud už ale vedení města takové kroky proti obcím mikroregionu podniká, považoval bych minimálně za slušnost je o tom informovat,“ dodal Strnad.
„Skládka jednoduše tento materiál potřebuje na překrývání navezeného komunálního odpadu. V současnosti je tohoto materiálu vzhledem k nejasnostem kolem ukládání odpadu málo a hrozí tak větší úlety a dokonce je větší riziko vzniku požáru, což jistě nikdo nechceme,“ pokračuje Strnad.
Kolik správních řízení na doměření poplatků původcům odpadu město Čáslav iniciovalo ale starosta Málek tají, odpovědi na otázku se vyhnul.
„Jedině Krajský úřad Středočeského kraje je oprávněn zahájit s konkrétními původci správní řízení o doměření poplatku, což také činí,“ uvedl Málek s odkazem na zaslaný dokument o poskytnutí informací na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.
Jenže ten žádné konkrétní informace neobsahoval.
Zato se v přiloženém dokumentu Krajského úřadu Středočeského kraje lze dočíst že ani Čáslav není úplně bez viny. Ta totiž měla a má ze zákona oprávnění provádět kontrolu placení poplatku u provozovatele skládky.
Krajský úřad totiž ukládá povinnost zaplatit poplatek pouze v případě, pokud provozovatel skládky neodvedl obci vybraný poplatek. Na což ale musí upozornit právě příjemce poplatku, tedy Čáslav. Pokud by tedy skládku město kontrolovalo průběžně, nedostávala by obce a firmy do problému s požadavky na jejich zpětné doplacení.
