Umělá inteligence si v Česku získala silnou uživatelskou základnu, zároveň ale vzbuzuje obavy, které se stupňují s tím, jak intenzivně ji lidé využívají. Červencový průzkum agentury STEM/MARK, jehož se zúčastnilo 506 lidí starších 18 let, přinesl zajímavý paradox: mladší generace do 35 let sáhne po AI nejčastěji, ale právě ona je vůči jejímu dalšímu rozšiřování nejskeptičtější.
Analýza pracovala se 202 respondenty, kteří označili chatování s AI za zábavné. Napříč věkovými skupinami sdílí pozitivní vztah k technologii 86 procent z nich. Nejrozšířenější využití je překlad, který zmínila polovina dotázaných, technická pomoc pak přes 40 procent. Asi čtyři pětiny respondentů navíc přiznaly, že jim AI pomohla vyřešit něco, na co by sami nestačili. Více než dvě třetiny Čechů dnes podle průzkumu sahají po AI místo klasického vyhledávače.
Rozdíly mezi generacemi jsou ale výrazné. Čtyři pětiny mladších používají AI alespoň jednou týdně, u starších jsou to dvě třetiny. Mladší ji vnímají jako univerzálního pomocníka a častěji s ní generují texty, obrázky i videa nebo ji zapojují při programování. Starší přistupují k nástrojům selektivněji.
Intenzivnější využívání přitom u mladých vůbec neznamená menší citlivost k rizikům, jak zdůraznil STEM/MARK. Téměř 39 procent mladší generace se obává, že lidské rozhovory jednou nahradí stroje, zatímco u starších tuto obavu sdílí jen 20 procent. Stejný poměr platí u obavy, že AI je bublina, která brzy praskne. Většina dotázaných má pocit, že korporace „cpou AI úplně do všeho“, více než polovina se obává šíření dezinformací a poklesu vzdělanosti. Kolem 40 procent se pak bojí zániku pracovních míst nebo zneužití osobních dat.
Přes všechny výhrady tři pětiny mladší generace věří, že přínosy AI převažují nad riziky. Mezi staršími je přesvědčených optimistů ještě více, konkrétně 74 procent.
Zdroj: autorský text / ČTK
