Česká hradní architektura je historicky velmi výjimečná, exkluzivní královské hrady měly české země už před nástupem Přemysla II. V čem tkví jejich výjimečnost a historická hodnota? A kde se vzala jejich turistická popularita?
Hrady a zámky najdeme v celé řadě evropských zemí. Takovou popularitu, jakou mají právě u nás, bychom ale jinde hledali obtížně. Hrady a zámky jsou oblíbenou turistickou destinací a v našem národě jsou už zakořeněny víkendové jednodenní výlety za památkami, hrady a zámky obzvláště. U jiných národů tomu tak v takové míře není.
Jak již bylo zmíněno, už před nástupem Přemysla II. na trůn u nás bylo několik exkluzivních hradů, dobře opevněných měst a řada kamenných či dřevohlinitých šlechtických sídel. Při zemských branách pak stávaly strážní věže. Právě za Přemyslovy vlády došlo k vyvrcholení technicky až neuvěřitelné stavební horečky, která dovršila přeměnu Čech a Moravy na země typicky západoevropského rázu. To je mělo vyšvihnout na hlavní a nedobytné jádro střední Evropy.
Diskuze o tom, zda stavitelství v polovině 13. století přebíralo zahraniční vzory, se zdá být bezpředmětná. Tehdy totiž ještě žádné národní stavitelství v Evropě neexistovalo, regiony však měly různou úroveň a svá specifika. V rámci střední Evropy se Čechy dostaly do popředí díky náročnosti poptávky. Zejména král využíval gründerského rázu doby k zakladatelské činnosti neobyčejného rozsahu. Osazoval hrady strategická místa, zejména pak při svých pobytových trasách, kde také hostil řadu významných hostů. Proto jeho hrady nemají nijak privátní ani skromný ráz. Velkolepý ráz měla dostavba Zvíkova, městského hradu v Písku a Křivoklátu. Pro tyto hrady byla typická palácová křídla propojená kamennými arkýřovými chodbami lemujícími nádvoří.
Oblast mezi Prahou a Budějovicemi byla dále zahuštěna i dalšími hrady, jmenujme například Kamýk, Orlík, Hluboká, Hradiště nebo Protivín. Na sever od Labe pak vznikly známé hrady Poděbrady, Houska a Bezděz.
Zvláštní postavení a podobu však měly hrady ve městech, která často vznikala v jejich podhradí. Nové stavby ukazovaly aktivní vlastnický postoj vládce a zajišťovaly jeho zájmy. Zpravidla měly půdorys kostelů ukončených v nárožích čtyřmi štíhlými věžemi připomínajícími londýnský Tower. K nejstarším městským pevnostem patří kastel v Jemnici, pak ve Wiener Neustadtu, vídeňský Hofburg či kastel v Kadani.
V Čechách pak stály městské hrady ještě v Domažlicích, Hradci Králové, Klatovech, Žatci, Mladé Boleslavi, Litoměřicích či Chrudimi. Pro královské hrady bylo rovněž příznačné skvělé vybavení, jak dokládají mohutné krby či umělecké dlaždice v mnohých sídlech. V nich bývá oslavován český král jako ochránce míru.
Zdroje:
www.npu.cz
www.wikipedia.org
