Česko se bez stavby nových údolních nádrží na horních partiích vodních toků neobejde, pokud chce zachovat současnou úroveň spotřeby vody i její kvalitu. Miroslav Trnka, ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, to řekl s tím, že zároveň nelze rezignovat na přírodě blízká opatření zlepšující odolnost krajiny.
Letošní sezona podle Trnky ukázala, jak zásadní je mít dostatečně akumulované vodní zdroje. Klimatická změna přitom naznačuje, že extrémní sucha mohou být skutečně tak intenzivní a dlouhotrvající, jak naznačují projekce pro střední Evropu, a snadno tak přesáhnou podmínky, s nimiž vodohospodářská infrastruktura počítala v době svého vzniku.
Vltavská kaskáda byla navržena natolik robustně, že podle Trnky teprve po šedesáti letech prochází skutečným zátěžovým testem. Orlík dosáhl historického minima a poprvé v historii musí průtoky nadlepšovat i Slapy, v nichž voda dál ubývá. Přestože v září půdní sucho na většině území polevilo, hydrologické pokračuje. „Velká část nádrží zažívá krušné chvíle, voda v nich stále ubývá,“ popsal Trnka s tím, že situaci by mohla zachránit srážkami bohatá zima. Pokud by se však zopakoval průběh té loňské, problém by zasáhl i toky, jejichž průtoky nádrže dosud nadlepšují.
Stavbu nových nádrží a menší krajinná opatření přitom podle Trnky nelze stavět proti sobě. Česko potřebuje obojí. Jako příklad posloužilo Rakousko, které má krajinu v lepším stavu, přesto letos suchem trpělo také, od vyschlých horských jezer v Alpách až po nížiny v Dolním Rakousku. „Přírodě blízká opatření jsou lokální a nemají potenciál poradit si s víceletým či sezonním suchem na větším území, ale to neznamená, že nejsou podstatná, naopak,“ zdůraznil Trnka.
Ideálem je podle něj komplexní přístup zahrnující zlepšování kvality zemědělské půdy, rozvolňování vodních toků a zvyšování vsakovacích schopností krajiny. Pomalejší odtok vody z území by přitom pomohl i její kvalitě přitékající do nádrží. Dnes totiž velkou část vody v tocích tvoří přečištěná odpadní voda, která ale stále obsahuje nežádoucí látky. Nízké průtoky způsobené suchem nestačí tuto vodu dostatečně naředit a samočisticí schopnost toků klesá.
Společenská debata o budování vodních zdrojů se v Česku podle Trnky rozjela pozdě. Ještě před rokem 2015 se řešily výhradně povodně, sucho stálo stranou zájmu. Od té doby se sice vnímání změnilo, ke konkrétním krokům však nedošlo. „Navzdory tomu zatím u nás neexistuje společenská shoda, jak postupovat v případě budování dostatečných vodních zdrojů. Dělala se různá opatření, ale nerozhoupali jsme se ke stavbě jediné významné nádrže,“ konstatoval Trnka.
Zdroj: autorský text / ČTK
