Desetiletí platilo jako vědecký standard, že vztahy mezi rostlinami a jejich opylovači jsou nejužší právě v tropech. Nový výzkum to popírá. Tým 142 vědců ze 132 institucí ve 32 zemích prokázal, že klíčovým faktorem není zeměpisná šířka ani druhová bohatost prostředí, ale místní klimatické podmínky, především teplota a množství srážek.
Studie vedená vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Biologického centra Akademie věd ČR vyšla v prestižním časopise Nature Ecology & Evolution. Výzkumníci analyzovali přes 110 000 interakcí mezi více než 11 000 druhy rostlin a opylovačů na šesti kontinentech.
Specializace v kontextu opylování znamená, že určitý druh rostliny spoléhá jen na několik málo partnerů a naopak. Sailee Sakhalkarová z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR to přirovnává k evolučnímu obchodu: „Těsné přizpůsobení může výrazně zvýšit účinnost získávání potravy i opylování, zároveň ale vytváří silnou závislost. Když jeden z partnerů vyhyne nebo je k dispozici v jinou dobu, specialista nemá moc možností ho plnohodnotně nahradit.“ Výzkum také ukázal, že každá skupina opylovačů reaguje na klimatické podmínky jinak a má vlastní geografické trendy.
Zjištění mají přímý dopad na debatu o klimatické změně. Entomolog Robert Tropek z Přírodovědecké fakulty UK a Biologického centra AV ČR upozorňuje, že oteplování a měnící se srážky pravděpodobně neovlivní všechny opylovací sítě stejně. „Na mnoha místech mohou rostliny přijít o své specializované opylovače, vytvářet méně plodů a semen a postupně ubývat,“ říká Tropek. Druhy s širším okruhem partnerů mají podle něj lepší šanci se přeorientovat, zatímco vysoce specializovaná společenstva jsou ve větším ohrožení.
Důsledky se mohou projevit i v zemědělství. Plodiny závislé na úzkém okruhu specializovaných opylovačů, jako jsou některé druhy ovoce, zeleniny, ořechů nebo olejnin, jsou podle vědců zvláště zranitelné. Měnící se klima tak může zásadně překreslit mapu opylování v globálním měřítku.
Zdroj: autorský text / ČTK
