Jana z Hradecka byla přesvědčená, že má kolem svého psa všechno vyřízené. Čip dostal už jako štěně, jeho číslo je uložené v soukromé databázi a kvůli cestám do zahraničí má dokonce evropský petpas. Od letošního léta ale v Česku funguje nová Centrální evidence psů a předchozí registrace ji nenahrazují. Majitelé přitom nemusejí hromadně běžet k veterináři hned teď – u dospělého psa vzniká povinnost zápisu nejpozději při nejbližším očkování nebo přeočkování proti vzteklině.
Jana z okolí Hradce Králové pořídila svému psovi čip už před několika lety. Číslo následně zaregistrovala v jedné z běžných soukromých databází a při cestě do Chorvatska mu veterinář vystavil také petpas. Když proto letos zaslechla o nové Centrální evidenci psů, nepřikládala tomu velkou pozornost. Předpokládala, že stát údaje jednoduše převezme z některého stávajícího systému a její pes už v evidenci dávno je.
Právě tato představa ale může řadu českých chovatelů zmást. Od 1. července 2026 funguje Centrální evidence psů, která je podle veterinárního zákona jediným oficiálním celostátním registrem tohoto typu. Zápis v běžné soukromé databázi ani evidence petpasů se do něj automaticky nepřenášejí a samy o sobě novou povinnost nesplňují. Státní veterinární správa výslovně upozorňuje, že zápis není automatický a chovatel musí o provedení registrace požádat svého veterinárního lékaře.
K veterináři ale nemusíte běžet okamžitě
Dobrá zpráva pro Janu i další majitele starších psů je, že spuštění registru 1. července neznamenalo, že musí být během několika týdnů zapsaní úplně všichni psi v republice. Ministerstvo zemědělství počítá s postupným naplňováním systému. U dospělého psa má chovatel zajistit registraci nejpozději při jeho nejbližším očkování nebo přeočkování proti vzteklině. Zápis lze samozřejmě provést i dříve při jiné návštěvě ordinace, není však nutné chodit k veterináři jen proto, že nový registr začal fungovat.
U štěňat je postup jiný. Veterinář je má do Centrální evidence zapsat při označení čipem ještě před tím, než jsou předána novému chovateli. Ministerstvo předpokládá, že právě díky postupnému zapisování při očkování a čipování se systém kompletně naplní během jednoho až tří let. Chovatel tedy nemusí panikařit, měl by ale vědět, kdy jeho konkrétnímu psovi povinnost nastane.
V Janině případě by proto bylo rozhodující datum další vakcinace proti vzteklině. Pokud ji čeká například letos na podzim, má při této návštěvě veterináře požádat také o zápis do CEP. Pokud byl pes očkován nedávno a další termín přijde později, zákon po ní nevyžaduje mimořádnou návštěvu ordinace pouze kvůli registraci.
Petpas ani starý registr nestačí
Největším zdrojem nejasností jsou právě registry, které majitelé psů využívali dosud. V Česku jich funguje několik a jejich hlavním účelem je často dohledání majitele podle čísla mikročipu. Vedle toho existuje evidence petpasů pro psy cestující do zahraničí. Nová Centrální evidence ale není s těmito systémy automaticky propojena.
Ministerstvo zemědělství výslovně uvádí, že pes evidovaný v soukromém registru musí být zapsán také do CEP. Stejně tak Centrální evidence nenahrazuje registr petpasů. Pes, který cestuje do zahraničí, proto může být současně veden v CEP i v evidenci petpasů.
Pro Janu je právě tento detail zásadní. Má-li číslo čipu svého psa uložené v databázi, kterou využívala už řadu let, neznamená to, že se splnění nové zákonné povinnosti vyřešilo samo. Při nejbližším přeočkování by měla veterináři říct, že chce zkontrolovat také zápis do Centrální evidence.
Za registraci se platí a cena není jednotná
Samotný zápis provádí veterinární lékař. Chovatel jej nemůže kompletně vyřídit doma pouze tím, že vyplní internetový formulář. Důvodem je mimo jiné to, že veterinář psa identifikuje, pracuje s údaji o čipu a následně informace zapíše do systému.
Za tento úkon hradí chovatel poplatek. Jeho výše není stanovena jednou jednotnou částkou pro celé Česko. Komora veterinárních lékařů vysvětluje, že veterinář musí registraci věnovat svůj pracovní čas, a cena se proto může mezi jednotlivými ordinacemi lišit podobně jako u dalších veterinárních služeb.
V registru se vedle čísla čipu nebo případného tetování nacházejí také základní údaje o zvířeti, například plemeno, pohlaví či informace o kastraci, a údaje o chovateli. Evidovat lze také ztrátu a nález psa. Za správnost a aktuálnost informací odpovídá podle ministerstva chovatel.
Registr není veřejný seznam majitelů
Někteří lidé se po spuštění systému obávali, že podle čísla čipu bude moci kdokoli na internetu zjistit jméno a adresu majitele. CEP je ale koncipována jako neveřejná evidence. Přístup k ní mají zejména veterinární lékaři, Státní veterinární správa, Policie ČR a obce, zatímco chovatelé mají omezený přístup k údajům o vlastních psech.
Smyslem databáze je především sjednotit dosud roztříštěné informace. Při nalezení zatoulaného zvířete může usnadnit dohledání chovatele, veterinární správa ji může využít při kontrolách a po pokousání člověka lze rychleji ověřit údaje o očkování proti vzteklině. Úřady ji chtějí využívat také při prověřování problematických chovů a nelegálních množíren.
Pro běžného majitele psa je ale praktická zpráva mnohem jednodušší. Pokud má zvíře načipované a zapsané ve staré databázi, neměl by předpokládat, že tím má novou povinnost splněnou. Zároveň však není důvod hromadně obsazovat veterinární ordinace. U dospělých psů je klíčový termín nejbližšího očkování proti vzteklině.
Jana tak nemusí se svým psem vyrážet k veterináři jen kvůli registru. Až ale přijde na další vakcinaci, měla by si zápis pohlídat. V tomto případě totiž „už je někde registrovaný“ skutečně nestačí.
Zdroje: Ministerstvo zemědělství, Státní veterinární správa, Komora veterinárních lékařů
