Léto skončilo, klíšťata ale rozhodně ne. Čtenářka z jižních Čech se o tom přesvědčila po obyčejné zářijové práci na zahradě, když večer objevila přisáté klíště. Podzimní nálezy přitom nejsou žádnou zvláštností. Státní zdravotní ústav upozorňuje, že klíšťata mívají druhou vlnu aktivity právě na podzim a setkat se s nimi lze až do prvních mrazů. Aktivní mohou být dokonce při teplotách kolem 5 až 8 °C. Zapomenout na repelent a kontrolu těla hned s koncem prázdnin se proto nemusí vyplatit.
Případ čtenářky z jižních Čech začal úplně obyčejně. Během zářijového odpoledne uklízela zahradu, pohybovala se kolem záhonů a část času strávila v trávě pod stromy. V létě si po podobné práci zvykla tělo kontrolovat, s příchodem podzimu už ale klíšťata příliš neřešila. Až večer při převlékání objevila jedno přisáté na noze.
Právě představa, že s koncem léta automaticky končí také sezona klíšťat, může být zrádná. Státní zdravotní ústav uvádí, že klíště obecné bývá nejaktivnější od března či dubna do června, druhá vlna jeho aktivity ale přichází na podzim a může pokračovat až do prvních mrazů. Oficiální předpověď aktivity klíšťat se proto vydává standardně od dubna až do října, přičemž podle podmínek může být období prodlouženo i do listopadu.
Pro jižní Čechy je téma navíc obzvlášť relevantní. SZÚ uvádí, že mezi kraje s vysokým počtem hlášených případů lymeské borreliózy patří vedle Vysočiny právě Jihočeský kraj, dále Liberecký, Olomoucký a Zlínský kraj. To samozřejmě neznamená, že by v ostatních částech republiky bylo možné ochranu ignorovat. Klíšťata se vyskytují prakticky po celém Česku a dávno nejsou problémem pouze lesů.
Klíště můžete chytit i na vlastní zahradě
Čtenářka přitom nebyla na výletě v hlubokém lese ani neprocházela vysokou trávou někde na louce. Celé odpoledne strávila kolem domu. Ani to však není spolehlivá ochrana. SZÚ letos v květnu upozornil, že klíšťata se běžně objevují také v blízkosti lidských obydlí, v zahradách, městských parcích a lesoparcích.
Vyhovují jim především vlhčí místa s vegetací. Člověk tak nemusí podnikat několikahodinovou túru přírodou, aby si klíště přinesl domů. Stačit může práce na zahradě, venčení psa, posezení v parku nebo cesta zarostlejší částí pozemku. O to snáze může na podzim ochrana polevit – zatímco v květnu na klíšťata myslí téměř každý, v září či říjnu už je řada lidí považuje za letní problém.
Klíšťata přitom nejsou závislá na letních vedrech. SZÚ uvádí, že aktivní jedince lze pozorovat už při teplotách přibližně 5 až 8 °C. Jejich aktivitu tak ukončují spíše skutečně zimní podmínky než datum v kalendáři.
Právě proto má smysl kontrolovat tělo po pobytu venku i během podzimu. SZÚ doporučuje prohlídku provést po návratu domů a zopakovat ji také následující ráno, protože klíště se může po těle nějakou dobu pohybovat, než se přisaje. Pozornost si zaslouží zejména podkolenní jamky, třísla, podpaží, místa za ušima a u dětí také vlasatá část hlavy.
S odstraněním není dobré čekat
Čtenářka z jižních Čech tak udělala správně alespoň jednu podstatnou věc: klíště odstranila hned poté, co ho objevila. Čekat do druhého dne jen proto, že doma není speciální karta nebo ideální pinzeta, není dobrý postup. SZÚ výslovně doporučuje přisáté klíště odstranit co nejdříve. U lymeské borreliózy se s délkou přisátí zvyšuje pravděpodobnost přenosu infekce.
Návody na správné vytažení se v průběhu let měnily a mnoho lidí má dodnes zafixované rady od rodičů či prarodičů. SZÚ dnes doporučuje klíště uchopit vhodným nástrojem co nejblíže pokožce a odstranit jej kývavými pohyby. Použít lze pinzetu, kleštičky, háček nebo speciální kartu. Po odstranění se místo vydezinfikuje. acházet bychom s ním měli jako s potenciálně infekčním materiálem. Staré domácí postupy s olejem, benzínem nebo zápalkami nejsou doporučeným řešením. SZÚ u anaplazmózy přímo upozorňuje, že podobné metody mohou vést k uvolnění většího množství slin klíštěte do místa přisátí.
Malé zarudnutí ještě nemusí znamenat boreliózu
Po vytažení přichází další období nejistoty. Místo po klíštěti může být zarudlé a člověk začne okamžitě hledat fotografie typické skvrny při lymeské borrelióze. Ani zde ale není potřeba dělat závěry příliš rychle.
SZÚ upozorňuje, že samotné přisátí běžně vyvolá menší zarudnutí v okolí místa zákusu. Pokud má přibližně do pěti centimetrů, nezvětšuje se a během několika dnů mizí, s největší pravděpodobností nejde o typický boreliový erytém. Místo je ale vhodné dále sledovat.
Pozornost si zaslouží zejména postupně se zvětšující červená skvrna. SZÚ doporučuje místo po přisátí sledovat přibližně měsíc a při vzniku zvětšujícího se zarudnutí vyhledat lékaře. Stejně tak je vhodné lékařskou pomoc řešit při dalších zdravotních obtížích, které mohou s nákazou souviset.
Samotná skutečnost, že člověk našel přisáté klíště, však není důvodem k preventivnímu užívání antibiotik. SZÚ uvádí, že ani pozitivní laboratorní výsledek vyšetření odstraněného klíštěte není sám o sobě indikací k antibiotické léčbě; ta se řídí klinickými projevy onemocnění.
Podzimní bunda sama o sobě nestačí
S ochlazením sice přibývá oblečení, což může určitou ochranu poskytovat, ani dlouhé kalhoty však riziko automaticky neodstraní. Při pobytu na místech s výskytem klíšťat doporučují odborníci vhodné oblečení, repelent a následnou důkladnou kontrolu těla.
U klíšťové encefalitidy navíc existuje možnost očkování. U lymeské borreliózy v současnosti očkování pro lidi k dispozici není, a o to důležitější zůstává prevence, kontrola těla a rychlé odstranění přisátého klíštěte.
Příběh čtenářky z jižních Čech tak není ničím mimořádným – a právě v tom spočívá jeho pointa. Zářijové odpoledne na vlastní zahradě už nemusí působit jako situace, při níž je potřeba myslet na klíšťata. Z pohledu těchto parazitů ale léto nekončí posledním srpnovým dnem. Druhá vlna jejich aktivity připadá právě na podzim a skutečný klid přichází až s podmínkami, které jim další aktivitu znemožní.
Zdroje: SZÚ
