Další obstrukce dostavby D1 u Přerova. Spolek Děti Země podal žaloby

1.2.2023
Jan Štoll

Ekologický spolek Děti Země podal dvě žaloby na stavební povolení pro poslední úsek dálnice D1 u Přerova. Jeho stavba ale začala už loni v prosinci. Povolení podle předsedy spolku Miroslava Patrika neobsahují ochranné opatření vodních toků a krajinného rázu. Chybět má i nová rozptylová studie a posouzení vlivu imisí na veřejné zdraví.

Dálnice D1 nyní končí na kraji Přerova a navazující poslední desetikilometrová část do Říkovic má vyřešit dlouhodobě špatnou dopravní situaci v tomto městě. „Dostavba D1 je pro nás v Přerově naprostá priorita,“ uvedl primátor Přerova Petr Vrána (ANO). Stavba dálnice D1 začala v Česku před 55 lety, přičemž o posledním úseku u Přerova se posledních 17 let vedly spory, debaty a připravovaly se plány. Desetikilometrový úsek D1 je posledním, který chybí k tomu, aby byl dálniční tah z Prahy přes Brno do Ostravy a na polské hranice kompletní. Většina trasy D1 prošla v posledních letech rekonstrukcí, o to bizarnější je, že tato součást transevropské dopravní sítě, není stále dostavěná.

Podle brněnského spolku Děti země se první žalované stavební povolení týká 53 a druhé 14 stavebních objektů. „Obě stavební povolení mají podle nás zásadní vady a nezákonnosti, takže nám nezbylo, než aby jejich obsah nestranně posoudil krajský soud. Hlavně jsme byli překvapení, že několik zmírňujících a kompenzačních opatření, které uložily orgány ochrany životního prostředí a hygienici, nebylo do stavebního povolení zahrnuto. Dále také chyběly opatření na ochranu vodních toků,“ řekl Patrik. Podle něj nebyla v povoleních uložena všechna opatření na zmírnění vlivu dálnice na krajinný ráz a veřejné zdraví a také opatření během výstavby a provozování dálnice. Spolku se podle Patrika nelíbí, že byly zamítnuty jeho návrhy na nepravidelné vysázení dřevin na tělese dálnice a ne v řádcích. Spolek navrhoval vysázení dřevin do zprovoznění dálničního úseku, nikoliv později. „Nyní čekáme, kdy nám krajský soud zašle vyjádření účastníků řízení. Současně doufáme, že soud přizná oběma žalobám odkladný účinek, jak předpokládá i mezinárodní Aarhuská úmluva o účinné soudní ochraně spolků a také český zákon o hodnocení vlivů na životní prostředí,“ podotkl Patrik.

Krajský soud v Ostravě předchozí žaloby spolku smetl, uspěl částečně až u Nejvyššího správního soudu. „Sice nás těší, že soud rozhodl již za dva a půl měsíce od našeho doplnění kasační stížnosti, ale na druhou stranu jsme očekávali, že uspějeme aspoň se třemi body ze sedmi, nikoliv jen s jedním,“ komentoval tehdy Patrik. „Krajský soud se také pečlivě nezabýval naším upozorněním, že rozptylová studie z května 2016 je již zastaralá, takže je nutné vypracovat a předložit novou. Například více než dva roky platí přísnější limit ročních koncentrací jemného prachu, takže by mohlo dojít k jeho významnému překročení. A pokud ano, tak se musejí uložit kompenzační opatření,“ dodal předseda spolku, který stavbu roky obstruuje.

Podle silničářů žaloby harmonogram výstavby úseku dálnice nemění. „Odkladný účinek může žalobě přiznat pouze soud,“ uvedl mluvčí ředitelství Jan Studecký. Podle původního předpokladu ředitele Ředitelství silnic a dálnic Radka Mátla měla dostavba trvat 39 měsíců, a zprovozněna v březnu roku 2026.

 

Sto/ČTK



Nepřehlédněte