Další zdražování. Někteří obyvatelé Ústeckého kraje si připlatí za odpad

19.10.2021
Jan Štoll

Kvůli růstu nákladů na svoz odpadu zvyšují některá města v Ústeckém kraji poplatek. Další pak zdražení plánují v souvislosti s novým odpadovým zákonem.

Nový odpadový zákon platí od začátku letošního roku a stanovuje konec skládkování na rok 2030. K tomu každý rok zvyšuje poplatek za uložení a snižuje uložitelné množství.  Zatím co letos bylo možné uskladnit na obyvatele 200 kilogramů odpadu, příští rok, už to bude jen 190 kilogramů. A nad tuto hmotnost roste poplatek, z letošních 800 korun za tunu na 900 korun za tunu v roce 2022.

„Situace je nadále neudržitelná. Město poplatek zrušilo a teď má každý rok v rozpočtu díru 74 milionů. Což je třetina investičního rozpočtu,“ říká náměstek ústeckého primátora Martin Hausenblas (PRO! Ústí). Návrh o přijetí nové odpadové vyhlášky ale zatím ústečtí zastupitelé neodhlasovali. Hausenblas jej stáhl z programu. Odůvodnil to tím, že vyhlášku upraví kvůli sídlištím. Vyhláška totiž počítá mimo jiné s tím, že nádoby na komunální odpad si budou majitelé objektů dávat na své pozemky, které mnohdy panelové domy nemají. Za kilogram směsného odpadu by podle návrhu lidé v Ústí měli od ledna platit 0,31 koruny. Každý kontejner a každá popelnice se budou při vysypávání vážit. Zavedení poplatku by ale mělo být podle nynějšího vedení až po komunálních volbách.

Ústí navíc zvýšilo četnost svozu odpadu. Plast se v některých lokalitách od začátku října vyváží namísto jedenkrát nově dvakrát či třikrát týdně, papír dvakrát týdně. Radnici to bude stát 1,5 milionu korun.

Od letošního roku platí za svoz odpadu poprvé po 14 letech víc obyvatelé Litoměřic. Tam poplatek ještě loni činil 498 korun. V prosinci 2020 zastupitelé schválili zvýšení poplatku na 696 korun. „Důvod je jednoduchý – enormní nárůst nákladů. Zatímco v roce 2019 město za svoz odpadu doplácelo devět milionů korun, vloni to už bylo 13,5 milionu korun. A jelikož má tento trend i nadále pokračovat, bylo nutné po dlouhé době poplatek navýšit,“ řekla mluvčí města Eva Břeňová. I tam má mít zvýšení nákladů na svědomí epidemie koronaviru, kdy si lidé většinu věcí objednávali a někteří zůstali e-shopům věrní i dál. V popelnicích i okolo nich se tak hromadí zejména obalové materiály, tedy plasty a papír.

Ve Varnsdorfu na Děčínsku se výše poplatku naposledy měnila v roce 2013, tehdy zastupitelé stanovili cenu za svoz ve výši 600 korun. Od začátku příštího roku si někteří připlatí o 120 korun navíc. „Hlavním důvodem zvýšení poplatku jsou neustále rostoucí náklady na likvidaci odpadu. Každým rokem rostou mzdy, ceny energií a s novelou odpadového zákona také skládkovné za uložení odpadu. I přes zdražení ale mohou obyvatelé příští rok zaplatit za svoz odpadu stejně jako letos, tedy 600 korun. Nad rámec zákonné povinnosti separovat odpad se totiž mohou přihlásit do systému intenzivního třídění, čímž získají úlevu 120 korun,“ řekl mluvčí radnice Tomáš Secký. Ti, co se do motivačního systému přihlásí, budou disponovat menší nádobou na komunální odpad, protože větší separace množství komunálního odpadu sníží.

V minulém roce zaplatil Varnsdorf za odpady 18,951 milionu korun. Z příjmů, které se skládají z poplatku, dividend a separace, získalo město 11,050 milionu korun. „To znamená. že město doplácelo za odpady zhruba osm milionů korun,“ dodal Secký.

Chomutov bude o ceně za odpady pro rok 2022 teprve jednat. Rada města poplatek probere na svém zasedání 25. října. Schvalovat ho bude spolu s rozpočtem zastupitelstvo 15. listopadu. Zdarma budou mít svoz odpadu i nadále v Teplicích. V Děčíně zůstane poplatek stejný, tedy na 750 korunách ročně. Zastupitelé ho zvedli o 50 procent od roku 2020. Zvýšení plánuje ale například Dolní Poustevna na Děčínsku.

STO/ČTK



Nepřehlédněte