Hra popisuje několik zásadních dnů po smrti sovětského diktátora Josifa Stalina, během kterých probíhaly tuhé boje o jeho nástupce.
Josif Stalin byl ruský revolucionář a politik gruzínského původu, třicet let byl generálním tajemníkem Komunistické strany Sovětského svazu a od konce 20. let byl prakticky diktátorem své země. Stalin v pozdních letech trpěl arterosklerózou. V polovině února 1953 odjel Stalin na svou daču v Kuncevu u Moskvy.
O dalších událostech existují rozdílné zprávy, které se v zásadě shodují v následujícím: noc na 1. března 1953 Stalin strávil večeří a pitím do ranních hodin. Když se následující den do pozdních večerních hodin neozývaly z ložnice zvuky, odvážil se někdo z přítomných ke vstupu a nalezl Stalina ležet na podlaze. Teprve 2. března, když diktátor stále zůstával ochrnutý a nemluvil, byli přivoláni lékaři, kteří konstatovali záchvat mrtvice. Stalin zemřel 5. března 1953 v 9 hodin 50 minut moskevského času.
Už během zdlouhavého umírání diktátora proběhlo v Kremlu dělení moci. Hlavní iniciativu převzal Stalinův gruzínský krajan a úzký spolupracovník Lavrentij Berija.
Politbyro se nakonec spojilo proti němu, zatklo ho a nechalo popravit; vítězi boje se nakonec stali Chruščov a Malenkov. Tolik dějiny.
„Na jevišti se odehrává místy hodně absurdní šaškárna v podání osiřelého kremelského politbyra, které s vervou a vynalézavostí ztvárňuje sehraná herecká sestava,“ zhodnotila dejvickou inscenaci Jana Machalická v Lidovkách. „Možná je na to všem nejmrazivější, že tahle divoká a místy hodně absurdní fraška je vlastně pravdivá, jakkoliv využívá až obludnou nadsázku,“ napsala dále.
„Po Stalinově smrti to chvíli vypadalo, že se může Rusko vzpamatovat, vysvobodit se z krutovlády autoritativního režimu a přiblížit se aspoň o kousek k demokracii. Bohužel to netrvalo dlouho, než padl první výstřel a noví páni Kremlu pochopili, že bez násilí, manipulace a obětí se to v Rusku nedá. O tomto zmařeném pokusu pojednává groteska z prostředí Kremlu… Doufejme, že po odchodu současného pána Kremlu tento boj Rusko znovu neprohraje…“ uvedl režisér a bývalý umělecký šéf DD Michal Vajdička.
Ten na prkna, která znamenají svět, dosadil následující sestavu – Lukáš Příkazký (předseda vlády Malenkov), Jaroslav Plesl (Nikita Chruščov), Tomáš Jeřábek (ministr vnitra Berija), Pavel Šimčík (ministr zahraničí Molotov), Vladimír Polívka (maršál Bulganin a ředitel Antonov), Petr Vršek (maršál Žukov), Klára Melíšková (Stalinova dcera Světlana), Anna Fialová (Marie), Ota Košťál (ministr Mikojan), Martin Suchánek (vicepremiér Kaganovič), Denis Šafařík (lékař) a další…
Ke spolupráci pak přizval svůj osvědčený tým. Autorem divadelní adaptace je Daniel Majling, kostýmy navrhla Katarína Hollá, scénu Pavol Andraško, hudbu složil Michal Novinski.
Hru Ztratili jsme Stalina mohou diváci vidět v Dejvickém divadle 5. a 14. dubna.
Zdroje: Dejvické divadlo, Jana Machalická, Lidovky, Wikipedie
