Hlavní podnět k návratu dala státní společnost Vojenských lesů a statků, která potřebuje v současné době vyčistit asi 2400 hektarů lesa. „Prostory k pyrotechnickému průzkumu si Vojenské lesy a statky vybírají hlavně podle svého plánu hospodaření. Aktuálně se jedná o místa, kde se vyskytuje kůrovec, se kterým teď lesáci prioritně bojují,“ upřesnil misi pyrotechniků velitel 15. ženijního pluku plukovník Jiří Lustyk.
Na rozdíl od předchozího povrchového čištění této oblasti se tentokrát dvacítka pyrotechniků roty EOD pustila do hloubkového pyrotechnického průzkumu.
„Povrchový průzkum spočívá v tom, že vojáci jdou a to, co je viditelné na povrchu, posbírají. Naproti tomu hloubkový průzkum se provádí pomocí detektoru kovu a zpravidla do hloubky 30 centimetrů, případně 50 centimetrů. Pokud má pyrotechnik jakoukoliv pozitivní odezvu, musí neznámý předmět opatrně vykopat a zjistit, o co se jedná – i kdyby to měl být jen hřebík. Proto práce probíhají pomalu,“ vysvětlil náčelník Centra technické a informační podpory EOD 15. ženijního pluku podplukovník Zdeněk Hejpetr.
Protože se prostor bývalého Vojenského újezdu Brdy využíval k vojenským účelům už od roku 1926, je škála nalezené munice opravdu pestrá a různorodá, od nejmenší 75mm až po tzv. stopadesátdvojky, které používali dělostřelci. Ničit ji mohou podle zákona jen vojenští policisté.
„Pokud naši vojáci něco najdou, předají nález pyrotechnikům Vojenské policie, kteří rozhodnou o dalším postupu. Mohou nastat dvě situace. Když je nález nebezpečný, bude se ničit přímo na místě, anebo se může přemístit na trhací jámu Brda nedaleko Jinců, kde se nakonec také zlikviduje,“ dodává podplukovník Hejpetr.
Narazit na munici může prakticky kdokoliv, kdo se do bývalého vojenského prostoru vypraví. Podle slov Hejpetra je důležité, aby se člověk za žádnou cenu nesnažil s nalezeným předmětem hýbat nebo jakkoliv manipulovat. Místo nálezu by měl pro snazší identifikaci viditelně označit a zavolat Policii České republiky.
Historie v bodech:
- V roce 1926 bylo rozhodnuto o zřízení vojenského cvičiště v Brdech.
- Vykoupením pozemků v roce 1927 bylo ve Středních Brdech zřízeno vojenské cvičiště a první ostrý dělostřelecký výstřel padl 19. května 1930 na cílovou plochu Jordán, která byla jako první odlesněna a předána armádě k užívání.
- První ostrá rána na brdské dělostřelecké střelnici byla vypálena před osmou hodinou ranní. K zahájení střelby byl určen dělostřelecký pluk 2 z Plzně. Velitel pluku plk. Jaroslav Hořejší nejdříve v palebném postavení pronesl krátkou řeč k obsluze děl, poté dělo i první granát pokřtil z láhve šampaňského a roztříštil ji o hlaveň. Zaměření děla provedl a povel ke střelbě dal velitel baterie nadporučík Richter, ránu vypálil osobně plk. Hořejší.
- První setkání pyrotechniků 15. ženijního pluku s VVP Brdy v rámci pyrotechnického průzkumu bylo v roce 2008, kdy prováděli pyrotechnický průzkum zpřístupněných turistických a cyklistických tras.
