• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Do Třeště se sjeli řezbáři na 22. ročník Dřevořezání

    6.7.2024
    Simona Knotková

    V Třešti na Jihlavsku v pátek začal 22. ročník dvoudenního Dřevořezání. Účastní se ho 50 řezbářů nejen z Vysočiny.

    Město známé betlémářskou tradicí při něm zároveň zpřístupnilo novou expozici betlémů dlouhodobě zapůjčených ze soukromé sbírky. V budově na náměstí, kterou nechalo loni město opravit, bude k vidění následujících šest let, řekla Eva Požárová, místostarostka Třeště (Nestraníci) a členka Spolku přátel betlémů. Betlémářská tradice trvá ve městě přes 200 let.

    „Nová expozice skříňových betlémů nám byla zapůjčena spolkem, který se jmenuje Dům betlémů. Je to soukromá sbírka převážně kralických betlémů. Je to úplně něco jiného, než na co jsou návštěvníci nebo místní zvyklí. Jsou to opravdu malinkaté betlémy ve skříňkách,“ řekla Požárová. Estetika zapůjčených betlémů kontrastuje s betlémy s Třeště zejména proto, že místní betlémy jsou podstatně větší, často několikametrové.

    Velké betlémy mohou lidé v Třešti vidět v expozici v Schumpeterově domě, v jehož zahradě se Dřevořezání koná. Od konce roku 2022 je expozice rozšířená, takže bylo možné vystavit i betlémy z depozitářů. Jednu místnost v expozici zaujímá betlém vznikající postupně na Dřevořezání. Udělat nějaký předmět do betlémů je pro řezbáře podmínkou účasti na Dřevořezání. Betlém už má přes 1400 figurek.

    Mezi pravidelné účastníky třešťského Dřevořezání patří i Václav Křížek z Křepenic na Příbramsku. Práce se dřevem ho živí. Do Třeště jezdí hlavně kvůli setkání s ostatními řezbáři. „Je tady pět šest lidí, kteří jsou jako betlémáři, jako řezbáři špičkou v republice. Myslím v řezbě. Je to úžasný zážitek se s těmi lidmi potkat,“ řekl Křížek.

    Řezbářství ho živí přes deset let, dřív se mu věnoval jako koníčku. „Uživí vás ale jen velké věci, s malými betlémky je to horší, takže dělám i včelí kláty nebo sochy do exteriérů,“ řekl Křížek. O dřevo nemá nouzi, protože se dřív věnoval také kácení stromů, které ohrožovaly stavby, teď po něm činnost převzal syn. „Takže ke dřevu máme poměrně volnou cestu. Pak už je jen důležité umět si vybrat,“ řekl Křížek.

    Nejkvalitnější pro řezbářkou práci jsou podle něho stromy pokácené v době mrazů v listopadu, prosinci a lednu. Dřevo z nich „nepracuje“, nehrozí, že by sochy popraskaly. „Je ale důležité pokácet strom do 15 dnů po úplňku. Není to něco, co bych si vymyslel. Vyčetl jsem to v knihách a za léta praxe jsem si to ověřil. Říká se tomu měsíční dřevo,“ dodal Křížek.

    Zdroj: ČTK



    Nepřehlédněte