Dozvuky kauzy Dozimetr ve Zlíně. Zlín 21 chce kvůli Redlovi prověřit politiky STAN

30.6.2022
Jan Štoll

Zlínské opoziční hnutí Zlín 21 na zasedání zastupitelstva města vyzvalo, aby byli v souvislosti s kauzou podnikatele Michala Redla a hnutí STAN prověřeni zástupci hnutí STAN i jimi navržení zástupci v poradních orgánech rady města či příspěvkových organizací města.

Obviněných v kauze, která se promítla i do nejvyšších pater politiky, by mělo být 13. Jedním z nich je dnes již bývalý náměstek pražského primátora Petr Hlubuček (STAN), který stejně jako Michal Redl skončil ve vazbě. Policie tvrdí, že organizovaná skupina systematicky obsadila klíčové pozice v Pražském dopravním podniku tak, aby dosazení spřátelení manažeři mohli ovlivňovat různá výběrová řízení s cílem získat od vítězných firem úplatky. Kauza vedla až k rezignaci ministra školství Petra Gazdíka (STAN), který byl s Redlem v kontaktu. Europoslanec Stanislav Polčák pozastavil kvůli známosti s Redlem členství v hnutí STAN.

Na kauzu reagovalo hnutí ve Zlíně prohlášením. „Nejsme pražský STAN, jsme STAN Zlín. Prohlašujeme, že STAN Zlín nemá s touto pražskou kauzou nic společného. Zastupitelský klub Zlín rozhoduje vždy samostatně a nikdy nebyl nikým zvenčí ovlivňován. STAN vždy své kauzy řeší, proto je svolán krajský sněm, po němž se znovu k dané věci vyjádříme.“

„Hnutí STAN se potřebuje zcela odstřihnout od všech lidí, kteří měli kontakty s obviněným podnikatelem Michalem Redlem. Takové kontakty jsou podle něj toxické, řekl to předseda hnutí STAN Vít Rakušan. To je pro STAN ve Zlíně, kde má silné zázemí a bohaté kontakty s Redlem přetěžký úkol.

Chytilo se toho hnutí Zlín 21, které se na Rakušanovo vyjádření odkázalo. Očekává „skutečnou a uvěřitelnou reakci“ zlínské části hnutí STAN na výzvu, a to jak ve vztahu k politické reprezentaci, tak i k osobám, které byly tímto hnutím navrženy jako jejich zástupci do poradních orgánů Rady města Zlína (komise a výbory), do orgánů příspěvkových organizací, spolků zřízených, ovládaných či s majetkovou účastí Statutárního města Zlína, uvedlo hnutí Zlín 21. Právě  tam mohou mít vliv na veřejné zakázky.

Náměstkyně zlínského primátora Kateřina Francová, která je lídrem kandidátky hnutí STAN v komunálních volbách ve Zlíně, řekla, že kontaktovala současné zastupitele za STAN, zda byli v politickém kontaktu s Michalem Redlem nebo rodinou Redlových. „Žádný politický kontakt mi nepotvrdili. Co se týče dalších členů v městských nebo příspěvkových organizacích, budeme na tom dál pracovat. Vnímáme, že je potřeba se k tomu postavit a je potřeba okolnosti prověřit,“ uvedla Francová. V politickém kontaktu ale nebyl s Redlem ani exnáměstek Hlubuček, ten byl podle dosavadních informací v médiích s Redlem spíše v kontaktu kriminálním. Francová doplnila, že na Redla telefonní číslo neměla a nesešla se s ním.

Nevěděla však ani o tom, že jednatel zlínských technických služeb v letech 2011 až 2019 Radek Majc, který byl navržen za STAN, je opatrovníkem Michala Redla. Ten je totiž zbaven svéprávnosti. „Tahle informace mě překvapila,“ uvedla Francová. Podle ní jsou však ve společnostech města i další zástupci koalice a opozice a problémy s hospodařením nebyly, dělaly se také audity. Problémy s hospodařením ale neměl ani Pražský dopravní podnik, korupční síť finančně unesl.

Podle primátora Zlína Jiřího Korce (ANO) se o kauze STAN v radě města diskutovalo. Mohla by podle něj destabilizovat vedení města. „Nechceme řešit věci s horkou hlavou a necháme, aby se zástupci hnutí STAN na zlínské radnici s tím srovnali a řekli, jak s tím naloží,“ uvedl Korec. STAN podle něj přislíbil vyjádření do konce června, rada by se tím měla zabývat v červenci. „V rámci kontinuity nechceme věci řešit převratně a někoho vyhazovat z koalice, také s přihlédnutím k tomu, že volby jsou už v září,“ uvedl Korec. Při jednání rady města se podle něj nikdy nestalo, že by jednotlivec nebo politické uskupení bezhlavě prosazovalo svůj názor. Upozornil také na to, že STAN má v jedenáctičlenné radě čtyři zástupce.

Hnutí Zlín 21 také navrhlo, aby rada města zajistila vypracování analýzy krajských měst s porovnáním výnosů z daní či poplatků z hazardních her a nechala vypracovat studii o počtu herních zařízení. Zlín totiž ročně inkasuje zhruba 60 milionů korun z hazardu, podle Zlín 21 je to v přepočtu na obyvatele dvojnásobek celostátního průměru. Rodina Redlových podnikala i v hazardu. Zastupitelstvo návrh přijalo, posuzovat se bude posledních deset let. Ze statistik ministerstva financí vyplývá, že v kraji je pro hazard nejpohostinnější Zlín. Ve druhém čtvrtletí letošního roku měl zdaleka největší procentní podíl na celostátním hrubém výnosu daně z technických her – přes 1,5 procenta.

STO/ČTK



Nepřehlédněte