Vedoucí skanzenu uvedl, že všechny objekty související s důlní činností na Kladensku zlikvidované nejsou. „Ale je pravda, že bohužel většina z nich takhle skončila,“ dodal Voldráb.
V areálu Dolu Schoeller už v minulosti nechal podle Voldrába vlastník zbořit většinu objektů, které již neměly využití a nebyly kulturní památkou. Výjimkou je těžní věž, která proto zůstala zachovaná. I v současnosti je objekt a jeho okolí veřejnosti nepřístupný a nekonají se zde ani jednotlivé akce, při kterých by prostory byly alespoň dočasně otevřené.
Za zhlédnutí stojí podle Voldrába například Důl Michael v Brandýsku u Kladna. Podle vedoucího skanzenu se tamější věž podařilo opravit a majitelé jsou ochotni na ni pustit i veřejnost. Konají se tam i organizované výpravy. Hezký a udržovaný areál je též Důl Stehelčeves patřící soukromé společnosti. V Dolu Michael i v Dolu Stehelčeves se uhlí těžilo v 19. století.
I přímo v Kladně je k vidění expozice věnovaná hornictví, a to v podobě štoly ve sklepení Kladenského zámku. Připomíná těžbu uhlí na Kladensku, postavili ji v 70. letech dobrovolníci a má nedávno obnovenou konstrukci. V tomto případě jde ale o simulované důlní pracoviště.
Těžba uhlí na Kladensku se intenzivně rozvinula v 18. a v 19. století, avšak zmínky o ní jsou o několik století starší. Celkově vznikly v oblasti desítky důlních jam.
Zdroj: čtk
Důl Schoeller připomíná věž, u Kladna jsou i další důlní objekty
Důl Schoeller, jehož hloubení v Libušíně u Kladna začalo před 120 lety, dodnes připomíná těžní věž. I poblíž Kladna je několik dalších zajímavých objektů spojených s hornictvím, například Důl Michael v Brandýsku nebo Důl Stehelčeves, řekl vedoucí Hornického skanzenu Mayrau Tomáš Voldráb. Skanzen sídlí ve Vinařicích u Kladna a je v něm možné vidět autentické hornické prostředí. Těžba uhlí na Kladensku skončila po několika stoletích v roce 2002.
Nepřehlédněte
