Ministerstvo životního prostředí potvrdilo výjimku z emisních limitů pro elektrárnu Chvaletice pro oxidy dusíku a rtuť stanovenou na šest let. Ekologická organizace Greenpeace, která proti výjimce dlouhodobě protestuje, se chce proti rozhodnutí odvolat.
Elektrárna Chvaletice se snažila získat výjimku pro oxidy dusíku a rtuť od roku 2019. Již třikrát ji krajské úřady v Pardubicích a Olomouci udělily, dvakrát ji ale ministerstvo životního prostředí zrušilo. Naposledy se proti ní odvolaly ekologické organizace Greenpeace a Hnutí Duha.
„Dokument má téměř 100 stran, proto se musíme napřed podrobně seznámit s jeho obsahem. Prozradím jen tolik, že odvolací orgán ve všech klíčových výrocích potvrdil původní rozhodnutí Krajského úřadu v Olomouci včetně šestileté délky výjimky. Zároveň však doplnil několik závazných podmínek, jejichž důsledky budeme muset teprve podrobit důkladné analýze,“ uvedl generální ředitel elektrárny Chvaletice Václav Matys. Podle něj je v době rozsáhlé energetické krize v Evropě velmi důležité, že elektrárně v provozu nebude bránit žádná administrativní překážka. Po rozhodnutí ministerstva je výjimka pravomocná.
Podle mluvčího Greenpeace Lukáše Hrábka ministerstvo parametry výjimky pro Chvaletice schválené Krajským úřadem Olomouckého kraje ve svém rozhodnutí změnilo. Nařídilo, aby provozovatel v letech 2022 a 2023 vyhodnotil, zda se díky již nainstalovaným filtračním technologiím daří snižovat emise, a pak případně navrhl zkrácení výjimky a dřívější plnění limitů. Ekologické organizace ale míní, že tento postup může paradoxně vést k tomu, že se znečišťovatel nebude snažit emise snižovat a bude jich vypouštět více, než by mohl, aby se vyhnul riziku zpřísnění limitů a zvýšení provozních nákladů. „Ekologické organizace Greenpeace a Hnutí DUHA proto podají na rozhodnutí úřadu správní žalobu k soudu,“ uvedl Hrábek.
Ekologickým organizacím také vadí, že provozovatel ve své žádosti o výjimku docílil podle jejich názoru jen zdánlivého snížení vypouštěných škodlivin zkrácením očekávané doby provozu elektrárny. Omezení provozu však není závazné, a není tak žádný nástroj, kterým by mohly úřady snížení délky provozu vyžadovat. „Ministerstvo nyní jen přidalo provozovateli povinnost reportovat, jak dlouho byly které bloky elektrárny v provozu,“ uvedl Hrábek.
Proti udělení výjimky protestovala i obec Velturby. „Nevidíte to, necítíte to, ale umřete dříve,“ uvedl starosta Jiří Hůla k vypouštěným emisím rtuti a jejím dopadům na zdraví.
O obdobnou výjimku z emisních limitů usiluje i elektrárna Opatovice na Pardubicku. Obě elektrárny v minulosti podstoupily modernizaci za miliardy korun. Aby dosáhly požadovaných emisních limitů pro rtuť a oxidy dusíku, musely by investovat další vysoké sumy, což je podle nich neúměrné poměrně malému snížení emisí. Chtěly proto na šest až osm let zachovat dosavadní limity.
Elektrárna Chvaletice je nejmladší hnědouhelnou elektrárnou v zemi, v provozu je od roku 1979. Instalovaný výkon činí 820 megawattů, minoritně vyrábí také teplo pro Trnávku a Chvaletice. Společnost Severní energetická (Sev.en) elektrárnu koupila od společnosti ČEZ v roce 2013 za 4,12 miliardy korun. Elektrárna v Opatovicích nad Labem zajišťuje dodávky tepla do Hradce Králové, Pardubic, Chrudimi a do přilehlých obcí, celkem jde asi o 63 tisíc domácností a stovky nemocnic, škol a podniků. Vyrábí rovněž elektřinu. Patří do Energetického a průmyslového holdingu (EPH), který ovládá miliardář Daniel Křetínský.
Sto/ČTK
