Dobu, kdy jižní Moravu ovládaly římské legie, v sobotu připomněl festival Germania subacta. Na kopec Hradisko nedaleko Pasohlávek na Brněnsku přilákal stovky lidí. Kromě nadšenců v kostýmech a s vybavením legionářů se na Hradisku utábořily také skupiny Germánů a Keltů. Předváděli vojenskou výzbroj a výstroj, řemesla, umění římských jezdců v plné zbroji nebo míčovou hru harpastum.
Největší historický festival se starověkou tematikou v Česku uspořádal brněnský archeologický ústav Akademie věd, který provozuje také Návštěvnické centrum Mušov – Brána do Římské říše. Název festivalu Germania subacta odkazuje na heslo, jímž Římané hlásali vítězství nad Germány.
Hradisko je autentickou lokalitou, kde Římané při svých výbojích na sever od Dunaje skutečně tábořili. „V letech 172 až 180 zde římští legionáři císaře Marca Aurelia postavili pevnost, ze které kontrolovali místní germánské obyvatelstvo z kmene Markomanů a pronikali dál hluboko na nepřátelské území. Tábory římských legií byly zaznamenány až v Olomouci a doposud nejseverněji v Jevíčku,“ uvedl Balázs Komoróczy, odborník na dobu římskou a ředitel ústavu.
„Římská armáda území Markomanů v této době okupovala, a zřejmě jen smrt samotného císaře přerušila plány na jeho trvalé připojení k Římské říši,“ doplnil Komoróczy.
Letošní ročník festivalu začal v pátek, hlavní program připadl na sobotu. Samotná archeologická lokalita je v současnosti vyprahlým zatravněným vrškem, odkud je ale vidět široko do kraje směrem na sever k Brnu i na jih do Rakouska. Kdysi vrch obklopoval pevný val, Římané tam měli velitelskou bázi i s lázněmi.
Návštěvnické centrum Mušov funguje od června roku 2020 jako prezentační, popularizační a vzdělávací zařízení. Formou multimediálních prezentací i tradičních vitrín s archeologickými nálezy představuje historické okolnosti budování římské pevnosti a archeologické stopy působení Římanů.
Zdroj: ČTK
