Motto výstavy „Méně je někdy více“ a členění výstavního prostoru vedlo autora k rozdělení kolekce do tří cyklů po šesti snímcích.
První tvoří fotografie z Kréty, ale mohly by být vlastně odkudkoliv. Druhý cyklus nazval autor „Pouť krajinou“. Třetí tematický okruh je věnován vděčnému námětu street fotografie: ženám na ulici. Bonusem jsou tři „punkta“, devět momentek z kláštera, vězení a cirkusu, v nichž autor přemýšlí o míře svobody a nesvobody; radosti a proná-sledování v těchto prostředích. Jde o premiérovou ukázku z rozsáhlejšího projektu.
Autor o sobě říká, že fotí tři roky (ale že už si nepamatuje, kdy to řekl poprvé). Hlásí se k „nefotografovi“ Františku Dostálovi a fotografům Jaroslavu Kučerovi, Karlu Cudlínovi, Jindřichu Štreitovi, Pavlu Diasovi a Dagmar Hochové jako ke svým vzorům, do „uličnictví“ (myšleno streetfota) ho zasvěcoval Kevin V. Ton a o dialogickém jednání se poučil na DAMU u profesora Ivana Vyskočila.
Dobrou přípravou k dialogicky pojaté fotografii ulice a krajiny byl jeho profesní život, v němž střídal pedagogickou prací zejména s dětmi na malotřídních školách, s dělnickými profesemi v nejrůznějších prostředích od betonárny, přes nemocničního zřízence, poštovního doručovatele, zahradníka, tenťáka u cirkusu, až po současnou už téměř dvacetiletou klášterní klauzuru, kdy se věnoval nejen umění, ale i práci okolo baziliky a návštěvám nemocných v hospici.
Důchodce z kláštera dominikánů v Jablonném v Podještědí Karel Simon vystavuje své snímky v boleslavském Templu od čtvrtka do 28. května.
Zdroj: Pavel Šubrt, Mladá Boleslav
