Frýdek-Místek si přesně na Nový rok připomene 80 let od sloučení slezského Frýdku a moravského Místku v jedno město, dříve je oddělovala řeka Ostravice. Přestože se společná historie píše už osm desetiletí, nikdy se ve městě nepodařilo vytvořit společné centrum. Mnozí obyvatelé, především starousedlíci, stále rozlišují, zda pocházejí z Frýdku či z Místku.
„Poprvé byly vlastně osudy Frýdku a Místku spojeny už velice dávno,“ připomněl odborný pracovník Muzea Beskyd Jaromír Polášek. V letech 1402 až 1584 totiž byla obě města součástí jednoho panství, pak se ale jejich osudy vyvíjely odděleně. Až na konci 19. století se objevily první neúspěšné snahy o užší propojení obou měst. Spolu s dalšími obcemi se nakonec Frýdek a Místek sloučily v jedno město až v období protektorátu – 1. ledna 1943. Složitý byl také vývoj samotného názvu města, který se několikrát změnil. „Tak to vlastně trvalo až do roku 1955, kdy přeci jen ten Frýdek byl větší, je průmyslovější i lidnatější. Vždycky hrál větší úlohu než moravský Místek, takže bylo město spravedlivě pojmenováno Frýdek Místek. Pomlčka se začala psát vlastně až v závěru 60. let,“ řekl Polášek.
Podle něj mezi lidmi z obou břehů řeky občas ještě panuje jakási rivalita. „Ano, vyčítají si to, že ve Frýdku mají radnici, autobusové i vlakové nádraží. Můj otec se jako starousedlík pral s Místečany. Sám si pamatuji, jak jsme po sobě v 60. letech stříleli z praku a házeli kamením. Měli jsme to horší, nemohli jsme utíkat, protože od řeky do Frýdku se hůře utíká a z bojů mám dodneška sešívané obočí a přišité ucho, které mi při bojích, když došla sněhová munice, lopatkou na sníh usekl proradný Místečák,“ vzpomíná s úsměvem Polášek, který je rovněž zastupitelem města.
„Jsem Frýdečan, takže mi jako zastupiteli lidé říkají, že jsem z Frýdku a lobuji za něj, a že bych měl více prosazovat i Místek, ale není to samozřejmě pravda,“ podotkl Polášek, který se domnívá, že město se rozvíjí na obou březích řeky. Podle něj určitá rivalita, zvláště v některých lokalitách, zřejmě bude přetrvávat i v následujících letech. Do města se ale mnoho lidí přistěhovalo a sounáležitost s Frýdkem či Místkem pro ně už není zásadním tématem. „Momentálně je také vidět, že Frýdek se nevylidňuje. V Místku, kde jsou hodně panelová sídliště a stárne to, tak nám ten počet obyvatel klesá,“ uvedl Polášek.
Rozeznat, kde je Frýdek a kde Místek, podle něj není nic složitého. „Na pravém břehu po proudu řeky je samozřejmě slezský Frýdek, na levém je moravský Místek. Takovou zajímavostí je, že město ale nemá společné integrační centrum,“ uvedl Polášek. Snahy o vytvoření společného centra přitom v minulosti existovaly. „Ten záměr tady byl, ale nikdy se nevyplnil,“ řekl Polášek. Vzniknout mělo v lokalitě, kde je dnes například úřad práce, okresní soud, obchodní centrum či Fauna park. „Dneska už se nejeví, že by byla potřeba takové společné centrum dobudovat,“ uvedl Polášek. Připomněl, že mezi Frýdkem a Místkem se město u řeky Ostravice může pochlubit zelenou zónou, kterou lze považovat za pomyslné zelené plíce Frýdku-Místku. Typickými dominantami Frýdku i Místku jsou podle Poláška kostely – ve Frýdku Bazilika Navštívení Panny Marie a v Místku pak kostel sv. Jakuba.
Zdroj: ČTK
