Pozdě, ale přece: V úterý 22. 3. 2022 se prostory Kina amatérského filmu v Kutné Hoře (jednoho z prvních v republice) zaplnily spoustou lidí, kteří přišli, aby si s více než ročním zpožděním (zapříčiněným koronavirovými opatřeními) připomněli 75. narozeniny kulturní a společenské osobnosti města pod Barborou – Miroslava Štrobla. V Kutné Hoře se narodil, dospěl a své rodné město nesmírně miluje. Jen opravdu minimum jeho spoluobčanů se s ním při nějaké příležitosti nesetkalo..
Vždyť na prknech místního Tylova divadla v ochotnickém představení Tylovy hry Drahomíra a její synové poprvé vystoupil už v roce 1963! Divadlo, jeho celoživotní láska (mimo jiné ji prohloubilo i studium na konzervatoři) předznamenalo jeho činnost metodika v Okresním kulturním středisku, kde byl i zástupcem ředitele, později vykonával funkci ředitele v Tylově divadle Kutná Hora.
Před nemalou řadou let se podílel na činnosti Kutnohorského filmového klubu, jehož grotesky slavily úspěch doma i v zahraničí. Jeho kultivovaný hlas, pohotovost, takt zářily ve filmových dokumentech a reportážích a není divu, že těchto schopností využila později vzniklá kabelová (dnes internetová) televize.
Když moderátor večera Michal Trnka připomněl 25 let v práci pro televizi, 168 reportáží a dokumentů a 364 (!) televizních šotů a reklam, aplaudoval Mirkovi Štroblovi celý sál – potlesk se ještě prohloubil při zmínce o jeho slovním doprovodu monumentálního dokumentárního seriálu Kutná Hora ve XX. století (šestidílném cyklu celovečerních filmů).
Vždy se snažil své zkušenosti i dovednosti předávat a podílel se na hlasové a interpretační výchově redaktorů kutnohorské televize, kteří i díky jemu nyní pracují ve „velkých“ profesionálních televizích.
Přehlédnout nelze jeho práci literární – celou řadu článků o historii i současnosti Kutné Hory, osudech divadla a ochotnického spolku Tyl v Kutné Hoře. Dvě na sebe navazující knihy, jejichž impozantní čtenářský ohlas znamenal, že jejich první vydání byla vyprodána během čtrnácti dnů a tudíž se dočkaly dotisků (Uctivá poklona a Uctivý služebník) Mirek Štrobl sepsal jako hold kutnohorských obchodníkům a firmám v meziválečném období s pečlivostí téměř puntičkářskou, plné zajímavostí a podrobností, byly zatímním vrcholem jeho činnosti v tomto oboru.
Přestože lze hovořit o mnoha úspěšných filmových rolích (objevil se mimo jiné i v populárním koprodukčním seriálu ČT Dobrodružství kriminalistiky), jeho největší láskou bylo, je a zjevně vždy bude divadlo. Má za sebou bezpočet rolí v stovkách divadelních představeních spolku Tyl Kutná Hora (od pohádek pro děti a komedií po náročná psychologická či komorní dramata), hraných na domácí scéně i zájezdech po mnoha místech republiky.
Snad ještě více má na kontě režijních úprav i autorských počinů – za všechny připomeňme silvestrovské taškařice, které se odehrávají v pravidelně už dlouhá léta vyprodaném sále závěrem roku – jsou plné situačního humoru, aktuálních narážek na dění kolem nás, včetně „místní“ problematiky.
Mohli byste si myslet: Tak, teď už přichází řada na oddych, odpočinek. V úvodu medailonu jsme se déle než hodinu dívali na úryvky z Štroblových filmových i divadelních rolí a ukázky z jeho práce v televizi (tento film se zjevnými sympatiemi připravil jeho životní přítel a spolupracovník Bohuslav Kučera – mimochodem, už to hovoří o jeho významu a nezastupitelné úloze v kulturní sféře města pod Barborou, ale o tom zase někdy příště…).
V závěru moderátor vyzval přítomné k debatě, Mirek Štrobl odpovídal na dotazy, s pokornou úctou připomínal své předchůdce, slavné bardy a „tahouny“ ochotnického divadla v Kutné Hoře. Nemohl se vyhnout ani otázce na plány. Zřejmě jich má ještě hodně. Zdůraznil ten nejbližší: Přípravu třetího dílu „ságy“ o Mikuláši Dačickém z Heslova, který se stejně jako předešlé odehraje v působivých kulisách Vlašského dvora, někdejšího sídla českých králů. Tady asi bude vhodné vrátit se k slovům o odpočinku, oddychu. Poklidné užívání důchodu? Ne, to pro Miroslava Štrobla evidentně není nic vhodného. A to je dobré pro něj i pro všechny okolo něho…
