„Paní Tomášové jsem popřála především hodně zdraví a dobré nálady, je obdivuhodné, v jaké kondici se tak požehnaného věku dočkala a jak skvěle vypadá,“ nešetřila obdivem náměstkyně primátora Miroslava Kašpárková.
Marie Tomášová se na rodila 18. dubna 1929 v Dobrovici u Mladé Boleslavi a ve své době patřila mezi přední české divadelní herečky.
Její rodiče sice byli prostých poměrů, ale měli blízký vztah k umění, zvláště k literatuře a hudbě a svou dceru vedli ke vzdělání v oblasti kultury.
Marie Tomášová tak od dětství četla českou a ruskou klasiku, hrála na klavír, věnovala se zpěvu a svůj mluvený projev zdokonalovala častou veřejnou recitací. Za války nebyla přijata na gymnázium, začala studovat až po válce a po maturitě se přihlásila na DAMU, kde absolvovala studium herectví (1952), ještě za studií hostovala v Národním divadle.
Svá první angažmá strávila mimo Prahu, hrála v Horáckém divadle v Jihlavě a Krajském oblastním divadle v Plzni. Její zajímavý lyrický dívčí herecký projev však brzy zaujal i pražské režiséry a v roce 1955 se stala členkou činohry Národního divadla. Na naší první scéně hrála deset let a ztvárnila zde řadu významných rolí v převážně klasickém repertoáru domácích i zahraničních autorů. V této době již spolupracovala se svým manželem Otomarem Krejčou, který byl v Národním divadle režisérem a šéfem činohry, častým partnerem na jevišti byl pro Tomášovou Jan Tříska, na kterého dodnes s láskou a obdivem vzpomíná.
Poté, co Otomar Krejča založil v roce 1965 Divadlo za branou, ho na tuto scénu následovala i spolu s Janem Třískou. Na zdejších prknech excelovala až do roku 1972, kdy bylo Divadlo za branou v důsledku normalizačních opatření uzavřeno.
Následovalo těžké životní období, kdy měla Marie Tomášová prakticky zákaz vystupování. Zaměstnána byla v Supraphonu a díky Lyře Pragensis mohla občas předvést alespoň své recitační dovednosti v rámci lyrických pásem.
Návrat do divadelního světa nastal až po roce 1989 spolu s obnovením Divadla za branou. To však trvalo pouhé tři roky, neboť v roce 1994 tato scéna definitivně zanikla a herečka se stáhla víceméně do ústraní.
Marie Tomášová byla sice především divadelní herečka, ale na svém kontě má také celou řadu filmů, například titulní roli Anny Proletářky, zahrála si v husitské trilogii Otakara Vávry nebo filmových adaptacích divadelních her (Strakonický dudák, Zářijové noci). Výraznou úlohu služky Hanky dostala v dramatu Morálka paní Dulské, následovalo několik rolí ve filmech ze současnosti, drama Taková láska jí vyneslo v divácké anketě ocenění za nejlepší herečku roku 1959. Před kamerou se naposledy objevila v roce 2000 v televizním filmu Jistota.
V roce 1999 obdržela Marie Tomášová čestné občanství Mladé Boleslavi, s níž jsou spojeny její začátky, o deset let později získala při příležitosti svých osmdesátých narozenin Cenu Thálie za celoživotní mistrovství na jevišti.
Zdroj: Šárka Charousková, SM Mladá Boleslav