Podzim přináší kratší dny, chladnější rána a také změnu času, která každoročně vyvolává stejnou otázku: prospívá nám střídání letního a zimního času, nebo nám zbytečně komplikuje život? Letos se hodiny posunou v neděli 25. října. Ve tři hodiny ráno se čas vrátí na druhou, takže noc bude o hodinu delší.
Pro někoho je to vítaná příležitost déle spát. Jiní si však v následujících dnech všimnou únavy, horšího soustředění nebo problémů s usínáním. Proč může zdánlivě malá změna ovlivnit náš denní režim?
Tělo má vlastní vnitřní hodiny
Organismus se řídí přirozeným rytmem, který ovlivňuje střídání světla a tmy. Ten souvisí se spánkem, bdělostí i uvolňováním některých hormonů. Posunutí hodin sice změní čas na displeji, ale biologické hodiny se nemusí přizpůsobit okamžitě.
Citlivější mohou být lidé, kteří vstávají každý den ve stejnou dobu, pracují na směny nebo mají dlouhodobě nepravidelný spánkový režim.
Jak zvládnout změnu bez zbytečné únavy?
Pomoci může několik jednoduchých kroků. Už několik dní před změnou času se snažte chodit spát a vstávat pravidelně. Ráno si dopřejte denní světlo a během dne zařaďte přiměřený pohyb. Večer naopak omezte intenzivní světlo a činnosti, které vás zbytečně rozrušují.
Pokud se vám první dny bude chtít spát dříve, není nutné bojovat s únavou za každou cenu. Důležité je udržet přiměřeně pravidelný režim a dopřát si dostatek odpočinku.
Delší noc neznamená automaticky lepší spánek
Jedna hodina navíc může znít lákavě, ale skutečnou kvalitu odpočinku ovlivňuje především pravidelnost, prostředí v ložnici a celková délka spánku. Pokud se budíte neodpočatí dlouhodobě, samotná změna času problém nevyřeší.
Podzimní posun hodin je také vhodnou příležitostí zkontrolovat budíky, hodiny v autě a další zařízení, která se nepřestavují automaticky.
Změna času trvá jen okamžik, přizpůsobení denního režimu však může některým lidem zabrat několik dní. Nejlepší přípravou je pravidelný spánek a dostatek denního světla. Právě tyto návyky pomáhají tělu zvládat přechod do podzimního období.
