Archeologové provádějící výzkum na prvním předhradí hradu Pernštejn učinili nečekaný objev. Z půdy vydobyli více než 60 zlomků kamenných dělových koulí, které podle vedoucího výzkumu Miroslava Dejmala ze společnosti Archaia Brno svědčí o dosud neznámém obléhání tohoto moravského hradu.
Koule byly zastříleny přímo do hradu, jejich velikost ale neodpovídá jedinému dosud zdokumentovanému obléhání, které provedli Švédové v roce 1645. Dejmal vysvětlil, že koule musely pocházet z dřívější doby, pravděpodobně z 15. století. Tehdy byl Pernštejn v husitských rukou a o jeho obléhání katolíky z roku 1424 se zmiňuje pouze jediný barokní kronikář. Protože neexistovaly žádné hmotné doklady, historici jeho záznamy dlouho považovali za výmysl. Nález koulí tuto pochybnost zásadně zpochybňuje.
Výzkum přinesl i další poznatky o stavebním vývoji hradu. Archeologové odkryli pozůstatky rozsáhlé hospodářské budovy z přelomu 15. a 16. století, která měřila přes 30 metrů na délku a nejméně pět metrů na šířku. Pozornost odborníků upoutal také charakter samotného opevnění, jež výzkum doprovázel.
Dejmal opevnění označil za „poměrně unikátní“, a to kvůli takzvaným kalhotovým střílnám, kde jeden otvor ústí na vnitřním líci zdi a dva na vnějším. Takové střílny se v takovém množství na žádném jiném místě v Česku nevyskytují. Podle Dejmala mohlo opevnění vzniknout za Jana IV. z Pernštejna, snad jako reakce na turecké nebezpečí a zároveň jako výraz reprezentace tehdejších majitelů. Inspirace přišla pravděpodobně z Uher, které tehdy silně ovlivňovali italští fortifikační stavitelé.
Kromě dělových koulí archeologové vynesli na světlo velké množství dalších předmětů, mimo jiné zlomky kuchyňské a zahradní keramiky, mince, kovová kování i kamnářskou a stavební keramiku. Na lokalitě budou pracovat ještě do konce srpna.
Zdroj: ČTK
