Hradební korzo promění historické centrum hlavního města

10.8.2022
Renata Říhová

Dvoukilometrová procházka od Národní k Prašné bráně bude konečně příjemným zážitkem. Rada hlavního města schválila dokončenou studii na proměnu ulic Na Příkopě, 28. října a Jungmannova náměstí. Souvislé území vedoucí od mostu Legií ke Štefánikovu mostu by se mělo stát novým bulvárem a obchodní třídou.

Prostor ulic Národní, 28. října, Na Příkopě a Revoluční, který dnes chápeme společně jako Hradební korzo, je urbanistickým otiskem stopy někdejších staroměstských hradeb, respektive hradebního příkopu. Projekt Hradebního korza má za cíl podpořit rozšíření pražské hlavní promenádní obchodní ulice z dnes vymezeného úseku Jungmannovo náměstí – náměstí Republiky do celého území od mostu Legií, až po Štefánikův most. Ty se nacházejí v území bývalých staroměstských hradeb, které chtěl za svého života odstranit už Karel IV. Hradby zde však zůstaly další čtyři století. „Jedná se o jedno z nejrušnějších a také nejvýznamnějších kulturně společenských center Prahy, nicméně v dnešní době je prostor přesycen nevzhlednou reklamou, v převážné většině přetížen automobilovou dopravou jak v pohybu, tak parkujícími auty v ulicích. Studie nabízí řešení všech těchto problémů, dojde i k rekonstrukci povrchů, opravu a doplnění nového mobiliáře nebo umístění zeleně,“ uvedl náměstek pražského primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (TOP 09).

Nejrychlejší možnou spojnicí náměstí Republiky a Václavského náměstí je v současnosti chůze. Cílem koncepce je takto důležité obchodní tepně Prahy navrátit důstojnost metropolitního bulváru, zajistit příznivé podmínky pro nemotorovou a hromadnou dopravu, podpořit zdravou ekonomiku, a hlavně vytvořit vysoce kvalitní veřejný prostor. „Součástí koncepce je i návrh tramvajové trati, která bude propojovat zastávky Náměstí Republiky, Národní třída a Muzeum. Tramvaj zde jezdila do roku 1985, kdy došlu k rozhodnutí ji zrušit po dokončení výstavby metra,“ řekl náměstek primátora pro oblast dopravy Adam Scheinherr (Praha sobě).

„Společně s ateliérem Aoc jsme připravili informační kontejner, který byl umístěn přímo na území Hradebního korza. Cílem bylo občanům představit historii území či jeho možný vývoj a zároveň od nich získat podněty. Většina místních si stěžovala na katastrofální dopady masového turismu, na kvalitu a nabídku služeb a prostor. Mnoho architektonických prvků nebo mobiliář jsou za hranicí své životnosti,“ uvedl ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Ondřej Boháč, a dodal: „Studie navíc nabízí moderní pohled na revitalizaci lokality u Prašné brány, která se v nedávné době právem stala předmětem plamenných diskusí.“

Studii vypracoval Aoc ateliér, zadavatelem byl Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Projektování bude zahájeno během léta, území by se mělo postupně začít měnit za dva roky. Samostatnou částí je pak přeměna ulice Revoluční, která by měla být dokončena v roce 2024. Kromě širších chodníků a odstranění bariér zde přibydou na dvě desítky nových stromů.

Historie Hradebního korza

Tato významná ulice metropole na rozhraní Starého a Nového města pražského se proměnila z hradeb, které vymezovaly ve 13. století městskou aglomeraci. Hradby na Starém městě přestaly plnit svou funkci dnem založení Nového města pražského roku 1348 – sto let po svém dokončení. Již Karel IV. otevřel demokratickou diskusi a navrhnul hradby zbourat. To se navzdory absenci jejich primární funkce nestalo. Území se následně proměnilo ve vnitřní periferii města plnou odpadků, rozpadajících se domů a rochnících se prasat. Omezení fyzické prostupnosti degradovalo veřejné prostranství obou pražských měst přes 400 let. Roku 1787 císařským nařízením o sjednocení měst Josef II. rozhodl o zboření hradeb a zasypání hradebního příkopu. Tímto rokem začalo území nabírat na své atraktivitě a tržní hodnotě. Proměna z periferie byla s přílivem návštěvníků akcentována výstavbou obchodních paláců, bankovních institucí, restaurací, kaváren a luxusních nájemních domů. Dnešní ulice Národní byla osazena lípami a nazývána Českým korzem. Ulice Na Příkopě naopak korzem Německým, lemovaným kaštany. Na konci 19. století obě tato stromořadí ustoupila výstavbě koněspřežné tramvaje. Koleje zde setrvaly až do roku 1985.

Zdroj: TZ MHMP


Témata:

Nepřehlédněte